Patálie - Jak poznat psychické poruchy u dětí?

PSYCHICKÉ PORUCHY U DĚTÍ

Jak rozpoznat zlobení

od vážné nemoci

TÍM, KDO DÍTĚTI ROZUMÍ NEJLÉPE,

JSOU OBVYKLE JEHO RODIČE
Právě oni nejlépe poznají, že se s dítětem něco děje. Jsou ale situace,
ve kterých i rodiče mohou trpět nejistotou, nevědět si rady. Zvlášť když jde
o psychické poruchy, spousta rodičů si nechce přiznat, že něco takového
by se mohlo týkat i jejich dítěte. O psychických problémech jsme totiž
zvyklí mluvit hlavně v souvislosti s dospělými a navíc je stále vnímáme
jako stigma. Realita je ale taková, že poruchami psychického zdraví trpí
stále častěji i děti. Naučte se rozpoznat signály, že se něco děje, abyste
svým dětem dokázali včas podat pomocnou ruku.

JAK JÍT DĚTSKÉMU ŠTĚSTÍ NAPROTI
Pro dítě je podstatné dobré rodinné zázemí, harmonické vztahy v rodině
i s vrstevníky, zájem a podpora rodičů, pozitivní zážitky. Existují samozřejmě

situace, které při nejlepší vůli nedokážeme ovlivnit, např. úmrtí v rodině,
přesto můžeme dítěti pomoci, aby i těžké situace zvládlo. Pro dítě je
důležité, jaký vztah k němu máme, jak ho povzbuzujeme a podporujeme.
Pokud my sami budeme na svět nahlížet pozitivně, existuje velká šance,
že se to od nás potomek naučí.
Zdravé dítě je veselé, raduje se ze hry a dokáže být spontánní. Těší se
na pravidelné aktivity, vychází s vrstevníky, případné konflikty dokáže
vyřešit i bez fyzických potyček. Umí projevovat emoce, ale není příliš
plačtivé. Samo vyjadřuje, co chce a co se mu líbí. Každé dítě je jiné,
na jeho prožívání a projevech se významně podílí jeho věk. Není však
potřeba ho neustále srovnávat s vrstevníky. Vnímejte jeho individualitu.

A nepropadejte
panice, když neskáče radostí do stropu celé dny.
Ani my dospělí nejsme stále v lesku.

TÍM, KDO DÍTĚTI ROZUMÍ NEJLÉPE,

JSOU OBVYKLE JEHO RODIČE
Právě oni nejlépe poznají, že se s dítětem něco děje. Jsou ale situace,
ve kterých i rodiče mohou trpět nejistotou, nevědět si rady. Zvlášť když jde
o psychické poruchy, spousta rodičů si nechce přiznat, že něco takového
by se mohlo týkat i jejich dítěte. O psychických problémech jsme totiž
zvyklí mluvit hlavně v souvislosti s dospělými a navíc je stále vnímáme
jako stigma. Realita je ale taková, že poruchami psychického zdraví trpí
stále častěji i děti. Naučte se rozpoznat signály, že se něco děje, abyste
svým dětem dokázali včas podat pomocnou ruku.

JAK JÍT DĚTSKÉMU ŠTĚSTÍ NAPROTI
Pro dítě je podstatné dobré rodinné zázemí, harmonické vztahy v rodině
i s vrstevníky, zájem a podpora rodičů, pozitivní zážitky. Existují samozřejmě

situace, které při nejlepší vůli nedokážeme ovlivnit, např. úmrtí v rodině,
přesto můžeme dítěti pomoci, aby i těžké situace zvládlo. Pro dítě je
důležité, jaký vztah k němu máme, jak ho povzbuzujeme a podporujeme.
Pokud my sami budeme na svět nahlížet pozitivně, existuje velká šance,
že se to od nás potomek naučí.
Zdravé dítě je veselé, raduje se ze hry a dokáže být spontánní. Těší se
na pravidelné aktivity, vychází s vrstevníky, případné konflikty dokáže
vyřešit i bez fyzických potyček. Umí projevovat emoce, ale není příliš
plačtivé. Samo vyjadřuje, co chce a co se mu líbí. Každé dítě je jiné,
na jeho prožívání a projevech se významně podílí jeho věk. Není však
potřeba ho neustále srovnávat s vrstevníky. Vnímejte jeho individualitu.

A nepropadejte
panice, když neskáče radostí do stropu celé dny.
Ani my dospělí nejsme stále v lesku.

„
TO DÍTĚ ŠÍLENĚ ZLOBÍ!“ NEBO MŮŽE MÍT ADHD...
Malé děti jsou živé ze své podstaty. Potřebují být neustále něčím
zaměstnané a dospělí nemůžou čekat, že jejich ratolesti vydrží
„být hodné“ jen tak. O něco komplikovanější to mívají prvorození
nebo jedináčci, je pro ně těžší zabavit se sami a ke hře často
potřebují dospělého. Malé dítě však neví, co je zlobení a co ne.
Pro rodiče je to pak zpravidla všechno, co se jim v danou chvíli
nehodí. Nicméně pokud se rodiče snaží dětem určovat přiměřené
hranice, dítě brzy pochopí, co je v pořádku a co už „přes čáru“
(i když to neznamená, že ji nebude chtít nadále zkoušet překračovat).
Mezi dnešními školními dětmi je 6-9 % těch, kterým je diagnos
tikováno ADHD (porucha aktivity a pozornosti). Laici tuto diag

nózu
často považují za omluvu pro nevychovanost, ale skutečnost

je taková, že základ poruchy je vrozený, a výchova na něj tedy
nemá vliv. Je vaše dítě ve srovnání se svými vrstevníky zvlášť
nepozorné a impulzivní? Rozhodne se něco udělat a musí to být
hned, bez ohledu na situaci? Možná byste měli zpozornět.
Nápadná je také aktivita dítěte. Pořád se vrtí, hraje si s rukama,
nohama, ani chvíli neposedí. A to ani během vyučování ve škole.
U některých dětí je výraznější porucha pozornosti a hyperaktivi
tou netrpí. Takové dítě může působit jako líné, netečné nebo
lajdácké. V každém případě návštěvou lékaře nic nezkazíte
a můžete předejít závažným potížím ve škole i vztazích dítěte
s rodinou i kamarády.
JAK POZNAT, ŽE SE NĚCO DĚJE?
Skleslá nálada, náhlá změna chování, velký váhový úbytek, potíže
se soustředěním, problémy ve škole... Signály, že se něco děje,
mohou být různé. Psychické poruchy nejsou mezi dětmi až tak
výjimečné a mohou zkomplikovat život celé rodině. Podle studií
se třem ze čtyř dětí, které trpí některou z psychických poruch,
nikdy nedostane odpovídající péče – a to jen proto, že jejich
onemocnění není diagnostikováno.
Právě u dětí je přitom důležité, aby byly případné psychické prob-
lémy odhaleny co nejdříve. Pokud se psychické poruchy v dětství
neléčí, mohou mít za následek rozvinutí jiných závažnějších psy
chických chorob v dospělosti. Pokud máte jakékoli podezření,
je potřeba rychle kontaktovat vašeho pediatra nebo přímo
dětského psychologa.

ADHD NENÍ JEDINÁ PSYCHICKÁ PORUCHA,

SE KTEROU DĚTI BOJUJÍ
I když o diagnóze ADHD někteří lidé ještě uvažují jako o „omlu

vence

pro nevychovanost“, přece jen jsme si na ni už zvykli a nezaskočí
nás tak, jako když se v souvislosti s dětmi mluví třeba o depresích.

Psychických poruch může být celá řada a k finální diagnóze je
zapotřebí vždy spolupráce s odborníkem – dětským psychologem

nebo psychiatrem. Psychické zdraví velmi úzce souvisí se
zdravím fyzickým: znamená to, že když je dítě fyzicky zdravé,
je splněn první a základní předpoklad psychické pohody.
I když své dítě milujete a vytváříte mu dobré zázemí, může se
něco zvrtnout. Pokud máte podezření, že se v hlavě vašeho dítětě
něco děje, nepanikařte a nehledejte vinu u sebe. Hledejte pomoc.
Magazín Pediatrics sestavil seznam varovných symptomů, který
vám pomůže rozpoznat, že u vašeho dítěte možná propuká
duševní onemocnění.
ZBYSTŘETE POKUD ZPOZORUJETE, ŽE VAŠE DÍTĚ:
- Je viditelně velmi smutné nebo uzavřené do sebe déle
než dva týdny.
- Občas nedokáže ovládnout svoje chování a v těchto
„záchvatech“ se snaží zranit sebe nebo ostatní.
- Najednou má přehnané obavy bez zjevného důvodu.
Někdy je tento strach doprovázen bušením srdce nebo
zrychleným dýcháním.
- Se velmi často zapojuje do rvaček a snaží se zranit ostatní.
- Nechce jíst, zvrací nebo užívá projímadla, aby si udrželo váhu.
- Má starosti nebo obavy, které mu znemožňují nebo
ztěžují každodenní fungování.
- Má velké problémy s udržením koncentrace a pozornosti,
což je příčinou například jeho školních neúspěchů.
- Opakovaně užívá alkohol nebo drogy.
- Má velké výkyvy nálad, které mu způsobují problémy ve vztazích.
- Vykazuje výrazné změny v chování nebo osobnosti.
- Zraňuje se, případně o tom mluví.
RODIČE BY NEMĚLI STRKAT HLAVU DO PÍSKU
Pozornosti se podle lékařů dostává častěji dětem se sklonem
k agresivnímu chování. Rodiče spíše vyhledají pomoc, když se
jejich dítě chová opravdu agresivně, jak vůči lidem, tak třeba
i zvířatům, ničí věci nebo neustále lže, krade, porušuje pravidla
tak, že je to pro ostatní nesnesitelné... Takovým rodinám pak
často hrozí i odebrání dítěte (které zpravidla navrhne škola), takže
jako smířlivější varianta se jeví návštěva u psychiatra. Když se
takové závažnější poruchy neřeší, ovlivní život člověka i v pozdějším

věku: většina pozorovaných pacientů nedokázala navazovat part
nerské vztahy, část z nich skončila ve vězení, další byli náchylní
k užívání drog, nedařilo se jim udržet si práci. Častou stížností
lékařů je, že spousta rodičů zavírá před problémy oči, někteří
dokonce nemají zájem nic řešit.
Psychické poruchy se přitom nevyhýbají žádným rodinám.
U rodin s nižším sociálně-ekonomickým postavením jsou sice
o něco častější, ale rozhodně nelze udělat závěr, že problémové
chování se týká výhradně jich. Nad poruchami psychického
zdraví často zavírají oči i rodiče, kteří mají formální vzdělání
dobré sociální postavení, protože „jich se to přece nemůže týkat“.
STATISTIKY VE VELKÉ BRITÁNII NAPŘÍKLAD UKAZUJÍ, ŽE:

Více než polovina dospělých

s psychickými poruchami byla

diagnostikována už v dětství,

ale méně než polovina diag-

nostikovaných byla v té době
léčena vhodně.

Jedno z deseti dětí ve věku

mezi pěti a šestnácti lety

věku trpí diagnostikovatelnou
psychickou poruchou.

5–16 LET

Jedno z patnácti

dětí trpí
sebepoškozováním.


Patálie - Jak poznat psychické poruchy u dětí?

PDF file: brozura-poruchy-deti-01.pdf

brozura poruchy deti 01