Přepis textového obsahu PDF dokumentu JAN_VOJACEK.pdf:
RozhovoR
22 X REFLEX 25
Jan VoJček (35) je hodně
netradiční lékař, stejně jako byl kdysi
hodně netradiční brankář fotbalové
Olomouce. Je z třetí generace lékařů-
-Vojáčků, ale první, který zběhl
k funkční medicíně. Stručně řečeno,
nechce si hrát na boha, jenž všechno
vyřeší, ale chce být průvodcem lidí
v nemoci. A taky má rád seriálového
doktora House. TEXT BOHumil PečinkA FOTO nguyen PHuOng THAO
ozhovo
Pocho
itřEč těLa
StRava
hLava – PodLE
doktoRa
ojčka
hLavní Přčiny
většiny našich
EmocíREFLEX 25 ` 23
Načsvém facebooku máte
fotku doktora House. ím
vás pěi tahuje?
Hlubokými znalostmi o fungo
vání lidského organismu. Zároveň
dokáže pospojovat věci, které pře
sahují jednooborový přístup lékařů
k pacientům. Celý seriál je posta
ven na tom, že nikdo není schopen
zjistit, co se s některými nemoc-
nými děje, a on vytáhne z rukávu
poznatek, který nikoho předtím
nenapadl. Jako každý seriál i tenhle
je v jednotlivostech zveličený. Pod
stata je však přesná. Každý špičko-
vý lékař má dnes hluboké znalosti,
ale většinou mu chybí přesah. Síla
doktora House je ve schopnosti syn
tézy znalostí z různých oborů. To
v současné medicíně chybí. Navíc
mě přitahuje hlavně samotný prin-
cip, jít do podstaty problému, hle-
dat příčinu.
Proř jste odešel zčnemocnice?
Jak jsem řekl, přitahuje mě hle
dání skutečných příčin nemocí. Ne-
chtěl jsem fungovat pod diktátem
farmakologického přístupu k léčbě
onemocnění. Chtěl jsem vědět, proč
jsou lidé nemocní, jak se změni
la celková rovnováha organismu,
že se nemoc projevila. Chtěl jsem
prostě vyjít z rutiny nemocničního
systému, kde je každý pacient jen
další vřadě. Bohužel lidé i lékaři
přestali vnímat svou intuici.
Co to je, vnímat svou intuici?
Být napojen na svoje tělo a vní-
mat jeho potřeby. Znamená to, že
v každý jednotlivý okamžik víte,
co udělat pro udržení v rovnová
ze. A když vás z ní něco vykolejí,
víte opět přesně, co dělat, abyste se
do ní zase vrátil. Neustále musíte
kroužit kolem svého pomyslného
středu. Naráz víte, kdy chodit spát,
co jíst, kdy odpočívat, kdy a jak
sportovat a v jaké intenzitě, co pít
a v jakém množství, čemu, popřípa-
dě koho se vyvarovat.
Existoval nkdy včhistorii stav,
kdy by vtšina lidí naslouchala
potěebám svého tla?
V minulosti tomu bylo určitě
více, až do doby, kdy převzala nad
vládu mysl. To se dá datovat do doby
Descarta a jeho slavného: Myslím,
tedy jsem. Hlavou, rozumem a vě
dou jsme v minulém století vymý
-tili většinu epidemií a smrtelných
infekčních onemocnění, zdoko
nalili úrazovou péči na nejvyšší
úroveň, ale zároveň jsme dosáhli
míry komfortu a hygieny, která za
číná být škodlivá, a odpojili jsme se
od svého těla a pocitů. Dnes, když
to trochu zjednoduším, je většina
nemocí z nadbytku a nedostatku
vnitřní disciplíny a vnímání sebe
samého.
24 X REFLEX 25
ozhovo
Jaký je faktor nemocnosti číslo
jedna?
Stres aějeho nejrčznřjší podoby.
Aěstresorem íslo jedna jsou jedno
zna nř vztahy. To prokázala slavů
ná Harvardská, ale iějiné studie.
kvalita vztahč rozhoduje oětom,
jestli jste, nebo nejste šžastný, aěto
následnř rozhoduje, zda budete
zdraví, i onemocníte. mimo jiné
tím se zabývá tzv. psychoůneuro
ůendokrinnoůimunologie aěepigeů
netika. kětomu se pčidávají faktory
prostčedí.
Jakou roli by v(tom m3l hrát
léka5?
Vysoce kvali2kovaného rádce
aěprčvodce pči stavech, je0 nejsou
0ivot ohro0ující, nýbr0 jsou chro
nické. Pokud jde oěakutní ohro0ení
0ivota, jsou vědnešní dobř ú0asnř
šikovní lékačiůčemeslníci aětřlo opraví aězachrání. lékač má vy
svřtlit, co se s lovřkem naěrčzů
ných úrovních dřje podle testč,
které provede, aěprovést ho proce
sem zmřny. kětomu je ale potčeba,
aby lidé u0 kone nř pčevzali zod
povřdnost zaěsvčj zdravotní stav
aěmřli včli seěsebou nřco dřlat.
Co se podle vás d3je v(nemoc)
nicích?
Pčijde tam pacient aěpasívnř
pčenese odpovřdnost naědoktora.
Ten ji stejnř pasívnř pčijme aěna
píše mu lék. kdyby mu ho nenaů
psal, proto0e by ho informoval
pouze oěpčí inách vyplývajících
zějeho 0ivotního stylu, zpčsobil by
skandál aěpacient by si naěnřj stř
0oval, 0e mu ten lék nedal. Tak0e
ho dostane aěvělepším pčípadř si
vylé í pčíznaky nemoci. ne však
pčí inu. Pro koho je to výhodné?
Pro farmaceutický byznys aěpo
hodlné pro pacienty, ale nemá to
moc spole ného sěumřním lé it,
tak jak by to lékači mřli mít věpo
pisu práce aěbýt jejich posláním.
Vřtšina lékačč jsou pouze vysoce
kvali2kovaní dealeči lékč, větom
umřní nespatčuji. umřní je uzdra
vit, ne lé it poězbytek 0ivota.
naědruhou stranu je pravda, 0e
lidé jsou schopni zemčít jen proto,
0e nejsou schopni zmřnit své ná
vyky. lidé obecnř jsou vřtšinovř
líní aěpohodlní, nemají disciplínu
aěintuici, je0 by jim čekla: musíš se
zmřnit aěvystoupit ze své komfort
ní zóny. Vlastnř to není asto leů
nost, ale nedostatek energie.
Jak to myslíte s(tou energií?
ka0dý den třlo vyprodukuje ur
ité mno0ství energie veěsvých bunř ných palivových láncích, mitochondriích. lidé dnes ale mají vřtšinou energii tak naěto, dojít
doěpráce, postarat se oěrodinu, ale
nemají jí dostatek naěpráci naěsobř.
Věokam0iku, kdy jim za ne být zle,
nevřdí, co dřlat. Aěkeězmřnř aěopuš
třní komfortní zóny potčebujete
velké mno0ství energie. nedivím se
tedy, 0e si pak spíše bř0í pro prášek
kědoktorovi. Proto jedna zěrolí lékače
by mřla být pé e oěenergetický me
tabolismus svého klienta.
kdy jsme ztratili schopnost ro)
zum3t 5eči t3la?
Pčíliš pozornosti se vřnuje my
šlení, tak0e energie se koncentruje
věhlavř. Tam zpracováváme zaětý
den tolik informací, kolik dčíve lidé
zpracovávali zaěcelý 0ivot. Veškerou
energii pak 0ere mozek aěvětom
okam0iku vy potčebujete věrámci zachování mentálního výkonu od
stčihnout třlo, jinak nejste schopů
ni napčíklad sedřt dvanáct hodin
dennř zaěstolem aěpracovat. Dčíve
lidi dr0elo věpohodř, 0e spotčebová
vali energii také naěfungování třla,
více byli venku aěpracovali manuál
nř. Dnešní lovřk, to je velká hlava
aěruka akorát naědr0ení myši.
Mají nemoci n3jaký společný
ko5en?
Harvardská studie čekla, 0e
85ěprocent nemocí je veěspojitos
ti se stresem, tak0e je potčeba si
de2novat, co je stres. Stres aěstre
sor jsou cokoliv, co vytváčí tlak
naěorganismus. Dnes je skute nř
nejvřtím stresorem psychoemo
cionální napřtí vědčsledku nekvaů
litního vztahu lovřka samého
kěsobř aědíky tomu vzniku nekva
litních vztahč keěsvým nejbli0ším. Druhým nejdčle0itřjším streso
rem je dnes strava. Spotčebováváů
me obrovské mno0ství prázdných
kalorií, které nemají vý0ivnou
hodnotu, jen třlo zatř0ují, aěto
mimo jiné obrovským mno0stvím
pčidaných konzervantč, obsahem
herbicidč, pesticidč, fungicidč atd.
naše třlo se rozkládá osminásob
nř pomaleji ne0 pčed padesáti lety,
co0 souvisí sětím, jak jsme konzer
vovaní chemikáliemi zěpotravin.
a(jídlo?
moc jíme. Dčíve se nejedlo tak
asto, praktikovaly se pčsty, nej
astřji jeden den větýdnu. Dnes je
naěsvřtř skoro přt set miliónč dia
betikč aěo ekává se, 0e ka0dý tčetí
6ech bude trpřt touto nemocí. není
jediný dčvod, aby existovaly tyhle
po ty, sta ilo by pčizpčsobit 0ivot
ní styl. naěka0dé krabi ce oděcigaů
ret máte, 0e zpčsobuje rakovinu,
ale 0e desítky miliónč lidí zbyte nř
umčou kvčli spotčebř cukru, to u0
naěobalech potravin nenajdete
Jak hodnotíte cukr?
Je osmkrát návykovřjší ne0 ko
kain. Vzniká naěnřj extrémní záů
vislost u0 odědřtství. Prostř aějedů
noduše, vřtšina lidí je závislých
naěcukrech aějí pčíliš velké porce
jídel, aěnavíc pčíliš asto. u0 to
zpčsobuje osmdesát procent chro
nických nemocí. kětomu se pčičaů
zuje psychosomatika, 0e lidé mají
traumata zěminulosti nebo vztaho
vé problémy. Psychoemocionální
stres aěstrava zpčsobují 95 procent
našich problémč aěani jeden zětřch
oborč se nevyu uje naěmedicínř.
Tak pak mř to nutí se zamyslet,
zda chce medicína nřkoho vylé it.
kdy nastal vzestup cukr v(jídle?
Věsedmdesátých letech 20. sto
letí se rozhodovalo oětom, jestli víc
škodí cukry, nebo tuky, vyhrály to
cukry. Za alo obrovské ta0ení proti
tukčm, je0 trvá dodnes.
P5es co hlavn3 lidé spot5ebová
vají cukry?
Skrze pe ivo aěslazené limoná
dy, ale cukr je prakticky všude. Až
se lidé podívají naěobaly potravin,
co kupují. V6esku je to extrémní.
7asnu nad naším organismem, jak
je schopen dlouho odolávat, ne0
vznikne nemoc.
Co jíte a(jak ijete vy?
Podle principu 90 naù0. De
vadesát podle principč zdravého
0ivotního stylu, to znamená jím
potraviny sěnízkým obsahem sa
charidč aěkvalitní tuky. nej astřji
jím mezi 12. aù8. hodinou odpo
ledne. naěobřd si dám klidnř kus
kvalitního masa se špenátem,
ve er pak salát, hodnř piju vodu,
cvi ím dvakrát zaětýden jógu, cho
dím přšky domč, mám to 25 minut naějednu cestu. 6asto chodím se
psem naěprocházky, spát jdu věde
set aěvstávám všest hodin, pak se
sprchuju studenou vodou. Dřlám
samé jednoduché vřci, které mč0e
dřlat ka0dý lovřk.
a(t3ch zbylých deset procent?
kdy0 jdu sěklukama ve er ven,
dám si klidnř přt piv aěvepčové ko
leno kětomu. nejsem asketa, protoů
0e lidé mají mít mo0nost zhčešit.
Proč jíte jen mezi 12. añ8.?
Dávám tím delší odpo inek stče
včm, slinivce, aětím tvorbř inzulíů
nu. Třlo si naěto zvykne aěpčestane
pou0ívat cukry jako zdroj energie.
cukry prakticky nepotčebujeme,
naěrozdíl odětukč aěproteinč. cukry
jsou zbyte ná zátř0, která zavalila
naši civilizaci.
Jak vlastn3 vstupuje do(t3la psy
chika?
Dčle0itá je cesta zaěsebepozná
ním: kdo jsem, co chci aěco jsou
moje touhy, vize aějaké vyznávám
hodnoty. To se sna0ím vštípit ka0ů
dému pacientovi. lidem vysvřt
luju, 0e nejdčle0itřjším faktorem
zěhlediska dlouhodobého zdraví
je odolnost vč i stresu aěelimina
ce co nejvřtšího spektra stresorč
zějejich 0ivota. Počešit vztah kěsobř
aěkeěsvým blízkým. Jakýkoli roz
por věnašem svřtř se dčíve nebo
pozdřji projeví naěfyzickém třle.
Pojme trochu obrátit list. Jak
z(pohledu léka5e a(bývalého fot
balového branká5e vidíte český
fotbal?
Absolutnř se tu nevřnuje pozor
nost novým trendčm naěpoli regeů
nerace aěkomplexní pé e oěhrá e.
Je zde ím dál vřtší tlak naěvýkon
aětrénink aězárove1 se zamrzlo
větom, co je tčeba organismu vra
cet. Za íná to jídlem, spánkem,
pitným re0imem aěsprávnými
technologiemi regenerace kon e.
Proč?
Pče0ívají stará dogmata, 0e spor
tovci musí jet naěsacharidech. naů
vzdory tomu, 0e nejefektivnřjším
zdrojem energie jsou tuky. ka0dý
zěnás má zárove1 nřjakou nesná
šenlivost naěur itý druh potravin
át
návykovějí n
kokain.
zniká
něj
émní
závi
t už
dět
tví.jakýkoLi RozPoR
naš
Světě
dív
ozději
ví
yzickém tě
PUBLIC RELATIONS
26 X REFLEX 25
ozhovo
MUDr. Jan Vo
Jáček nastoupil po vzoru otce a dědy po maturitě
na lékařskou fakultu
univerzity Palackého v Olomouci. Studium
prokládáno nejprve poloprofesionální a po promoci na pár let
profesionální dráhou fotbalisty. V sezóně 2006/7 odchytal jako brankář
osmnáct ligových utkání za prvoligovou Olomouc, dvakrát byl v sestavě
kola, později hrál ve slovenské Trnavě a v Jihlavě. Po předčasném
ukončení fotbalové kariéry studium angličtiny na
cambridge School, ale
také samostudium východních filozofii oživotě, podstatě bytí, zdraví,
štěstí a nemoci. Po návratu do
česka nastoupil na ortopedickou kliniku
Fakultní nemocnice Olomouc. Od roku 2010 se na pražské soukromé
klinice věnuje funkční medicíně a v tomto oboru má certifikaci
Jihokalifornskou univerzitou zdravotních věd (Southern
california
university of Health Sciences – Scu) s titulem cFmP.
a měl by o tom vědět, což se nedě-
je, takže mu to zbytečně oslabuje
orga nismus.
Všechny ty sacharidové a ionto
vé nápoje jsou z velké míry zatěžu-
jící. Ve většině případů stačí voda
a solné roztoky. Vrcholní sportovci
by měli vědět o důležitosti spánku,
protože od deseti hodin do dvou
do rána se regenerují hlavní systé
my v těle, například nadledvinky.
Co ještě chybí včeském fotbale?
Psychokoučing. V každém klubu
by měli mít mentálního kouče, jenž
by hráče naučil přemýšlet o sobě
a vnímat potřeby svého těla, aby
věděl, kdy má ubrat nebo přidat. Ta
kový kluk přichází z malého klubu
do Prahy nebo Plzně, dostane mili
óny korun, ale nepracuje na sobě.
Oni by často chtěli výš, ale nemají
to v hlavě správně srovnané, pak
jim kvůli špatným přístupům vy
poví poslušnost tělo a oni se ani dál
nedostanou. Ve velké míře tohle
u nás nefunguje a my se divíme, že
naše týmy nehrají Ligu mistrů.
Proto mají špičkové týmy tolik
zraněných hráčů?
Upřímně: včeských klubech
to funguje jako směs švejkovství
a kamarádíčkování. Jsou tam po
divné vazby, takže fotbaloví mana-
žeři si mezi sebou dohazují doktory
a fyzioterapeuty a většinou vůbec nesledují světové trendy. Překva
puje mě, že to majitele klubů, kteří
do fotbalu investují desítky milió
nů korun, nezarazí, ani když už de-
set let nepostoupí do Ligy mistrů,
přičemž desetkrát měli v klíčových
fázích zraněné hráče.
Proč to majitelé neřeší?
Protože mají kamaráda, který
jim radí, že jeho kamarád říká, že
jeho kamarád dělá tyhle věci nej
lépe, a už to jede. Kdybych sám ne-
hrál profesionálně fotbal, nevěřil
bych, že se do toho systému dá tak
špatně proniknout a většina věcí,
od stravy, regenerace, technolo
gií na léčbu a testování, je tak za-
staralá. Českému fotbalu ujel vlak
a všichni se diví, jak je to možné. Není zákulisí fotbalu jenom odra
zem situace ve společnosti?
Je. Podobné je to v klasické me
dicíně, která rezignovala na to,
hledat příčiny nemocí, a odstraňu
je jenom jejich projevy. Stejně jako
ve fotbale jsou příčinami zranění
nekvalitní regenerace a nekom
penzovaný stres organismu.
Co je to vlastně hlad?
Informace. Tělo se hlásí o zdroj
energie. Existují dvě slova – sku
tečný hlad a potřeba jíst. Potřeba
jíst velmi často vzniká jako vý
sledek závislosti na cukrech. Jíst
se však má, když má člověk pra
vý hlad a tělu chybějí živiny, aby
mohlo fungovat.
Co říkáte dietnímu průmyslu? Dnes jsou dva hlavní mýty: že se
u diety musí strádat aže se hubne
sportem. Sport je určitý výdej, ale
znám X lidí, kteří se mordují v po
silovně a neshodí ani gram. Je to
z toho důvodu, že ve všech přípa
dech mají špatnou skladbu jídla. Na-
víc se držením diety stresují a tělo
jim vytváří hormon stresu, jenž
znovu blokuje metabolismus. Tito
lidé už tak mají většinou stres z prá
ce, pak stres z rodiny, a ještě si ho
způsobují dietami – a jak pak můžou
zhubnout? Když už k tomu náhodou
dojde, dostaví se jo-jo efekt.
Jak na to?
Pracovat na adekvátní kom
penzaci stresu a upravit si stravu,
ale správným způsobem, a pak už
sledujete, jak vaše kila přirozeně
mizí. Tvrdím, že spousta lidí si
die tami spíš ublíží, protože je drží
špatně, jsou z nich překyselení
a začínají se u nich objevovat záně
ty, což z těla odčerpává vitamíny
a minerály, a nefungují optimál
ně enzymy. Znám pacienty, kteří
například takto zhubli 15 kilo, ale
zato se jim rozjela nějaká nemoc.
Vždycky tvrdím: Hlavně netrap
te tělo dietami, stačí jen vědět, jak
se stravovat správně a přirozeně.
Vím, že to vypadá jednoduše, aby
tomu v dnešní, složité době někdo
uvěřil, ale přece tomu tak je.
Potř
ba jí
t v
mi čaSto
vzniká jako výSLEdEk
závi
ti na
cuk
ch.
však má, když má č
ověk
avý h
ad a
tě
u chybějí
živiny, aby moh
ungovat.
Jan Vojáček
PDF file: JAN_VOJACEK.pdf
