FL listopad 93

FFaarrnníí lliisstt 9933

Římskokatolické farnosti Nížkov

Motto:

„Miluj Pána, svého Boha“

(Lk 10,27)

Farní zájezd 30. září 2017
před kostelem Zvěstování Panny Marie v Brně-Tuřanech

Denní modlitba apoštolátu modlitby
Nebeský Otče, kladu před tebe celý dnešní den, přináším ti v něm
své modlitby, práce, radosti i utrpení ve spojení s Ježíšem Kristem,
který ve mši svaté neustále zpřítomňuje oběť sebe samého
za záchranu celého světa. Duch svatý, který jej vedl, kéž je i mým
průvodcem a vyzbrojí mě silou pro svědectví o tvé lásce. To vše
přináším jako svou nepatrnou oběť spolu s Pannou Marií, matkou
našeho Pána a matkou církve, zvláště na úmysly, které nám
předkládá Svatý otec a naši biskupové pro tento měsíc:
▪ Evangelizační úmysl: Za křesťany v Asii, aby tím, že o evangeliu
svědčí slovy a skutky, přispěli k dialogu, míru a vzájemnému
pochopení především těch, kteří patří k jiným náboženstvím.
▪ Národní úmysl: Za ochranu před otroctvím lhostejné a sobecké
mentality.
▪ Farní: za naše farníky, kteří za poslední rok zemřeli, a
za pozůstalé.

Anděl Páně…

Slovo kněze

Milí farníci,
máme před sebou poslední měsíc liturgického (nebo chcete-li
církevního) roku. Na jeho konci už nám bude na dveře ťukat advent.
Podzim je dobou usínání přírody a její přípravy na zimní spánek.
A tak asi není náhodou, že právě na podzim vzpomínáme nejenom na
všechny svaté, ale také a asi ještě více na všechny věrné zemřelé.
Hned na samém počátku listopadu si tak připomeneme jednu
pravdu naší víry, a sice že církev má v jistém slova smyslu tři části. Tou
první je církev vítězná: to jsou právě ti všichni svatí v nebi. Tou druhou
je církev očišťující se: to jsou lidé v očistci. No, a tou třetí jsme my
na zemi – církev bojující. Ti první i druzí už svůj duchovní boj
dobojovali. My ho ještě bojujeme. Ti první se modlí za nás, za ty druhé
se modlíme my. Říká se tomu „společenství svatých“ a je to součástí
našeho vyznání víry. To „společenství svatých“ jsem dal schválně
do uvozovek, protože v tomto slovním spojení znamená svatý totéž,
co křesťan.
Začátkem listopadu máme také jedinečnou příležitost získat
plnomocné odpustky pro duše v očistci. Kromě obvyklých podmínek,
kterými jsou přijetí svátosti smíření, svaté přijímání (nejlépe v daný
den), nemít zalíbení ani v lehkém hříchu a modlitba na úmysl papeže, je
potřebné se při návštěvě hřbitova pomodlit za zemřelé (alespoň
v duchu) – toto platí pro období 1. až 8. listopadu. Pro naši zemi nyní
platí jedna výjimka: kdo by se z vážných důvodů nemohl dostavit
na hřbitov v uvedeném období, může tyto odpustky obdržet už v období
od 25. do 31. října.
Jinou možností, jak získat plnomocné odpustky, je kromě shora
uvedených obvyklých podmínek pomodlit se 1. nebo 2. listopadu
při návštěvě kostela Otčenáš a vyznání víry.
Modlitba za zemřelé je skutkem milosrdenství, a tak na ni prosím
pamatujme.
&RQHG
ODWSiUVORYQDWpPD GXãH]HP
HOêFKDGXFKRYp
Za necelý rok v naší farnosti jsem si již všiml, že je tu nejen
poměrně dost věřících, ale že se tu docela často vyskytují i různé
praktiky, které jsou křesťanství nejen cizí, ale jsou s ním přímo
v nesmiřitelném rozporu. Jako učitel náboženství si o duchovních
věcech povídám asi o něco více s dětmi než s dospělými.
A i když připustíme, že děti si někdy vymýšlejí, aby se staly
před dospělými zajímavější, tak se mi zdá, že i některé z těch,
které chodí na náboženství, mají mimo jiné určité povědomí
nebo dokonce zkušenosti s vyvoláváním duchů.
V této souvislosti připomínám všem, a zejména rodičům, že jak
Bible, tak církev vyvolávání duchů ostře zakazují, poněvadž je to
smrtelně nebezpečné.
Za prvé: nelze vyvolat duši zemřelého člověka. Pokud se někdo
ozve nebo ukáže, je to určitě zlý duch, který se nanejvýš za duši
zemřelého klamně vydává. Proč klame? Aby si získal důvěru
přítomných a následně je mohl zničit. Pán Ježíš nám zcela jasně říká,
že zlý duch je vrah a lhář (Jan 8,44). Zlý duch toho, kdo si s ním
zahrává, dokáže utáhnout „na vařené nudli“, poněvadž vidí všechna
slabá místa jeho duše. Stejně nebezpečný nesmysl je snažit se vyvolat
dobré duchy. Když se někdo snaží vyvolat dobrého ducha, stejně se mu
ukáže ten zlý. K dobrým duchům – andělům – se naopak modlíme.
Prosíme je o pomoc.
A jak zlí duchové lidem škodí? Především je obelhávají tak, aby co
nejvíce poničili lásku dotyčného člověka k Bohu i k lidem. Takový
člověk pak ochládá ve vztahu k Bohu a i jeho vztahy k lidem, zejména
v rámci rodiny, se prudce zhoršují. Zlí duchové mohou také způsobit
různé nemoci, ať už psychické či fyzické anebo nějakou závislost.
To samozřejmě vůbec neznamená, že každá nemoc je způsobená zlým
duchem, ale nebezpečí je rozhodně vysoké. Zlý duch může dotyčného
člověka sužovat i jinými způsoby, ale nejenom jeho, ale také jeho
potomky – děti či vnoučata!
No a konečným a největším cílem zlého ducha je, jak si snad
všichni pamatujeme z hodin náboženství, dostat co nejvíce lidí
do pekla. Proto opakuji: jak Bible, tak církev vyvolávání duchů ostře
zakazují, poněvadž je to smrtelně nebezpečné.
Když se řekne A, má se také říci B. To „B“ v našem případě to
znamená, že všemohoucí Bůh je nekonečně silnější než jakýkoliv tvor.
Proto také Pán Ježíš porážel zlé duchy „na celé čáře“ - naprosto
jednoznačně. Když už tedy někdo má problém se zlým duchem, může
se s důvěrou obrátit k Bohu o pomoc. A pokud je to závažnější, bývá
ovšem někdy nutno požádat o radu kněze. Vždy je ale lepší nestrkat
ruku do ohně než si následně léčit spáleninu.
$NDPVHQDRSDN]DP

LW"
Naopak ti, kdo zažívají v síle Ducha svatého svobodu Božích dětí,
mají jistotu Boží lásky a nepotřebují se pokoušet ovládat to, co lidskými
silami ovládnout nelze. Kdo chce být skutečně svobodný a šťastný
člověk, ať se modlí k Duchu svatému – to je k samotnému Bohu,
který je Láska a Svoboda sama, který je Štěstí samo.
V obou našich kostelích, jak v Nížkově, tak v Sirákově, máme
poklad, jaký si Abrahám nebo Mojžíš ani neuměli představit. V nich je
v Nejsvětější svátosti přítomen náš Spasitel, Pán Ježíš. Skrze něho je
stvořen celý Vesmír, On má moc proměnit naše životy k lepšímu, On je
jediná brána k Otci do nebe. V nikom jiném není záchrana. On je náš
nejlepší přítel, on za nás položil svůj život. Nikdo nás nemiluje víc než
On. Jeho láska je dokonalá a nekonečná. K němu obracejme prosím
svoji mysl, jemu svěřujme své problémy i radosti, jemu svěřujme své
blízké, živé i zemřelé, jeho prosme o pomoc. Jeho hledejme
ve svátostech, v adoraci, na stránkách Písma, v potřebných lidech. To je
to nejlepší, co můžeme v našem duchovním životě udělat. Tím směrem
je třeba jít. To platí pro nás všechny bez rozdílu.

$QD~SOQê]iY
U
Jak už jsem zmiňoval v březnovém farním listu, vydám se
v termínu 17. – 24. listopadu 2017 na poutní zájezd do portugalské
Fatimy. Zastupovat mne bude P. Jan Ladislav Novák z Polné.
Přeji vám všem pokojný a požehnaný měsíc listopad.

P. Zdeněk Sedlák

Akce, události, nabídky, upozornění
x 1.11. (středa) Slavnost všech svatých
x 2.11. (čtvrtek) Památka všech věrných zemřelých, po večerní mši
sv. průvod na hřbitov a modlitba za zemřelé
x 1.11.-2.11. možnost získat plnomocné odpustky (svátost smíření,
svaté přijímání, modlitba na úmysl Sv. otce, při návštěvě kostele

Otčenáš a vyznání víry)
x 1.11.-8.11. možnost získat plnomocné odpustky (svátost smíření,
svaté přijímání, modlitba na úmysl Sv. otce, při návštěvě hřbitova

modlitba za zemřelé)
9 Plnomocné odpustky při výše uvedených příležitostech lze získat
pouze jednou za den a jsou přivlastnitelné pouze duším v očistci.
x 3.11. (pátek) pastorace nemocných (Nížkov); od 16:30 tichá

adorace a sv. smíření
x 9.11. (čtvrtek) pastorace nemocných (Buková)
x 10.11. (pátek) pastorace nemocných (Poděšín + Sirákov); misijní

klubko
x 13. 11. (pondělí) 17:00 - setkání dětí na faře
x 27. 11. (pondělí) 17:00 - setkání dětí na faře
x 17. – 24.11. dovolená duchovního správce (zastupuje p. Novák)
Úklid fary: 4. 11. Uttendorfská Pavla, Dana; 25. 11. Vosmeková Jana

Změny vyhrazeny

Okénko (nejen) pro děti
KDO JSEM?
Ahoj, jsem kněz a narodil jsem se v Itálii. Když mi bylo 9 let, zdál se mi zvláštní
sen. V tom snu jsem viděl různé kluky. Někteří kluci si hráli, ale byli tam také kluci,
kteří nadávali a uráželi Boha. Chtěl jsem je bouchnout a říct jim, aby to přestali dělat.
Najednou se, ale objevil muž v bílém rouchu, který mi řekl: „Ne bitím, ale vlídností
a láskou si musíš získat tyto přátele.“ Chvíli jsem s tím mužem mluvil a pak jsem se
probudil. Na tento sen jsem nikdy nezapomněl. Když jsem vyrostl a stal se knězem, rozhodl
jsem se, že se budu starat právě o chudé kluky, kteří předtím byli ve vězení nebo žili
na ulici. Pro kluky jsem založil oratoř. Bylo to místo, kde jsem je učil číst, psát,
počítat a poznávat Pána Boha, ale také jsem zde s nimi sportoval a hrál různé hry.
Klukům jsem říkával: „Hrejte si, skákejte, křičte. Jde mi jen o to, abyste nehřešili.“
Po své smrti jsem byl prohlášen za svatého a stal jsem se patronem mládeže.
Už víš, kdo jsem? Zjistit to můžeš tak, že popořadě napíšeš začínající písmena
obrázků do tajenky. Obrázky si pak můžeš vybarvit.

Zpracovala Aneta Pokorná

Okénko (nejen) pro mládež

Přátelství
„Kolik si myslíte, že máte přátel?“ zeptal se jeden spolucestující
druhého během nedávné cesty. Podíval jsem se na něj a předstíral jsem,
že si čtu noviny. Ve skutečnosti jsem poslouchal jejich rozhovor,
který mě vedl k zamyšlení.
„Taky jsem si myslel, že jich mám hodně,“ řekl muž, „dokud jsem
nemusel přehodnotit podstatu přátelství.“
„Kdo neví, co je to přítel?“ přemítal jsem. Ale v průběhu rozhovoru
jsem si uvědomil, že naše tradiční představa přátelství nevystihuje
realitu přesně.
Jeho další otázka směřovala více k podstatě.
„Kolik lidí, které považujete za své přátele, byste pozval na svatbu?“

„Tak asi dvě stě až tři sta.“
„Kdybyste chtěl jít dnes večer do kina nebo na stadion, kolika osobám

byste zavolal?“
„Nevím… snad patnácti až dvaceti.“
„Je vidět, že máte hodně přátel,“ řekl druhý muž s úsměvem.
„Ale pro kolik z nich jsou důležité vaše problémy? S kolika sdílíte své
plány? Na ramenou kolika z nich byste se mohl vyplakat a cítit se
pochopený? A kolik z nich se upřímně raduje z vašich úspěchů
a na vlastní kůži prožívají vaše trápení?“
„Děláte mi to těžké,“ odpověděl, „takových je už méně: dva nebo tři.“
„A kdyby jeden z těch dvou nebo tří byl smrtelně nemocen a zbývalo
by mu pár měsíců života, nabídl byste jim, že se ujmete jejich rodin
a postaráte se o vzdělání jejich dětí?“
„To je opravdu složité, nevybral bych z nich žádného.“
„Máte tedy hodně lidí, kteří vám dělají společnost, dva až tři dobré
kamarády, avšak přítele žádného,“ zakončil podivný cestující.
Musel jsem se upřímně zamyslet nad tím, jak je obtížné najít
opravdové přátelství, neboť společníků a kamarádů máme všichni dost.

Zpracovala Aneta Pokorná; (www.in.cz)

Okénko (nejen) pro seniory

Matka Tereza

svými vlastními slovy o službě Bohu
,,Nespokojme se jenom s dáváním peněz. Peníze nestačí, peníze si lze
sehnat, ale oni potřebují vaše srdce, aby je milovalo. A tak všude,

kde jdete, rozsévejte svou lásku.“
,,Když chceme, aby lidé poselství o lásce slyšeli, musíme ho vyslat.
Abychom uchovali lampu hořící, musíme do ní stále přidávat olej.“
,,Buďte věrni v malých věcech, protože v nich spočívá vaše síla.“
,,Potřebujeme nalézt Boha a jeho nelze nalézt v hluku a neklidu. Bůh je
přítel ticha. Podívejte se, jak příroda – stromy, květiny, tráva – roste
v tichu. Podívejte se na hvězdy, měsíc a slunce, jak se pohybují
v tichu…. Potřebujeme ticho, abychom se mohli dotknout duší.
,,V tomto životě nemůžeme dělat velké věci. Můžeme dělat jen malé

věci s velikou láskou.“
,,Vím, že mi Bůh nedá nic, co bych nemohla zvládnout. Jen si přeji,

aby mi tolik nedůvěřoval.“
,,Slova, která nedávají světlo Kristovo, zvětšují temnotu.“
,,Na konci svého života nebudeme souzeni podle toho, kolik jsme
získali diplomů, kolik jsme vydělali peněz nebo kolik jsme vykonali
velkých věcí. Budeme souzeni podle: Byl jsem hladový a dali jste mi
najíst. Byl jsem nahý a oblékli jste mě. Byl jsem bez domova a ujali jste

se mě.“
,,Ježíš je můj Bůh. Ježíš je můj Ženich. Ježíš je můj Život. Ježíš je má
jediná Láska. Ježíš je mé Všechno!“

,,Jestliže jste ještě nepřijali Ježíše do svého srdce, můžete to učinit teď
touto krátkou modlitbou: Drahý Ježíši, věřím, že jsi Boží Syn a můj
Spasitel. Potřebuji Tvou lásku, aby mě očistila od mých chyb
a špatných skutků. Potřebuji Tvé světlo, aby zapudilo všechnu
temnotu. Potřebuji Tvůj pokoj, aby naplnil a utišil mé srdce. Otvírám
nyní dveře svého srdce a prosím Tě, abys milostivě přišel do mého
života a udělil mi svůj dar věčného života. Amen.“

zpracovala Jana Vosmeková

Světová válka
Následující seznam je s drobnými úpravami převzat z tužkou psaných
poznámek volně založených ve farní kronice. Jde o soupis padlých,
zajatých a nezvěstných z Poděšína z doby na konci první světové války.
Mohlo jít jen o pracovní poznámky, které možná ani nebyly dokončeny,
takže seznam může být neúplný. Některá slova jsou velmi špatně čitelná
a jsou zde přepsána s otazníkem.

Poděšín padlí
1) Stránský Josef, nar. 22/2 1877 v Poděšíně č. 51, domkář tamtéž,
ženatý, nezvěstný od 1916, na bojišti v Rumunsku, kde měl padnouti.
2) Rosecký Karel, nar. 15/8 1875, ženatý, otec 9 dětí, narukoval v únoru
1915, byl na Rumunsku, padl 19/10 v Rumunsku.
3) Flesar Bohumil, nar. 12/10 1887 v Poděšíně č. 10, ženatý.
4) Dobrovolný Josef, evangelík.
5) Rosecký Josef.
6) Flesar Alois, nar. 31/7 1895 v Poděšíně č. 7, syn Antonína Flesara
a Kateřiny roz. Štohanzlové ze Špinova č. 4, padl 8/6 1916 u Sapanova
na Rumunsku.
7) Sláma Jan, nar. 12/5 1894 v Poděšíně č. 29, syn Martina Slámy
a Marie roz. Chvátalové z Dobroutova č. 6, zemřel ve Vítkovicích
ve voj. nemocnici na Moravě dne 14/8 1915, pochován v Nížkově.
8) Šimek Jan, nar. 3/8 1879 v Poděšíně č. 23, ženatý dělník v Poděšíně
č. 14, narukoval 1914, zemřel v zajetí v Niši (?) v Srbsku 12/2 1915.
9) Chvátal Josef, nar. 17/8 1887 v Poděšíně č. 39, ženatý, dělník
v Kostelci, narukoval 29/7 1914, padl v ruském Polsku 3/11 1914.

Poděšín nezvěstní

Doležal Josef

Poděšín v zajetí
1) Sláma Václav, v Rusku.
2) Stránský František, v Rusku.
3) Šurnický Václav, v Rusku.
4) Stehlík Josef, v Itálii.
5) Sláma Adolf, v Itálii.
6) Jaroš Adolf (evangelík), v Itálii.
7) Košák Antonín, v Itálii.
8) Folta Jan z Poděšína, jest v zajetí od 2/11 1918, v Itálii.
9) Rosecký Karel, nar. 19/7 1900, svob. syn Karla r. a Anny rodem
Novotné z Bukové č. 30. Narukoval v únoru 1918 – byl na italské
frontě, přišel do zajetí do Itálie, vrátil se o Velikonocích 1919 a odešel
na Slovensko co legionář.
10) Neubauer Jan, nar. 23/5 1899 v Poděšíně, svob. syn Františka
Neubauera, rolníka č. 46, a Marie roz. Blažkovy z Poděšína č. 46,
odveden 1917 v únoru, narukoval 10/3 1917 do Vídně, pak na Itálii,
zajat 4/11 1918 u Magia v Itálii a v zajetí na různých místech až do 1/7
1919 a přišel domů 27/7.

Poděšín invalidé
1) Endrle František, nar. 2/7 1873 v Poděšíně, ženatý, domkář
v Poděšíně č. 49, narukoval 1915, 15/12 1916 přišel do fronty
na Tyrolských hranicích, pak na frontě rum. turecké (?), na vrchu
Javorčík a Lipník, pak 8 měs. v Gorice na Monte Santo, 10/8 1917 byl
raněn do hlavy, byl v nemocnici v Lublani a ve Vídni a vrátil se domů.
2) Josef Šmirous, nar. 17/1 1891 v Poděšíně č. 16, 29/8 1916 na ruské
frontě u Lucku raněn, v nemocnici v Ungvaru (?) v Uhrách a pak
v lázních Trenčín, Teplice. Vrátil se.

Zpracoval Jaroslav Jelínek

Inspirace ke svatosti

6YDWê7DUVLFLXV

Kdy žil: 3. století (okolo roku 260)

Věk: 12 let

Původ: Řím, Itálie
Čemu bychom se od něj měli přiučit: úcta k Eucharistii, odvaha,

oddanost
Patron: ministrantů, akolytů, prvokomunikantů, dělníků

Svatořečení: -

Připomínka: 15. srpna
Zajímavost: Tarsicius nebyl oficiálně svatořečený žádným papežem.
Byl prohlášen za svatého prvními křesťany. Je to první mučedník
eucharistie.
Tarsicius se narodil a žil v Římě v době nelítostného
pronásledování křesťanů v 3. století, pravděpodobně za vlády císaře
Valeriána.


FL listopad 93

PDF file: FL_listopad_93.pdf

Farní list