JAN VOJACEK

RozhovoR

22 X REFLEX 25

Jan VoJček (35) je hodně
netradiční lékař, stejně jako byl kdysi
hodně netradiční brankář fotbalové
Olomouce. Je z třetí generace lékařů-

-Vojáčků, ale první, který zběhl
k funkční medicíně. Stručně řečeno,
nechce si hrát na boha, jenž všechno
vyřeší, ale chce být průvodcem lidí
v nemoci. A taky má rád seriálového
doktora House. TEXT BOHumil PečinkA FOTO nguyen PHuOng THAO

ozhovo

Pocho

itřEč těLa

StRava

hLava – PodLE

doktoRa

ojčka

hLavní Přčiny

většiny našich

EmocíREFLEX 25 ` 23

Načsvém facebooku máte

fotku doktora House.  ím
vás pěi tahuje?

Hlubokými znalostmi o fungo

vání lidského organismu. Zároveň

dokáže pospojovat věci, které pře
sahují jednooborový přístup lékařů

k pacientům. Celý seriál je posta

ven na tom, že nikdo není schopen

zjistit, co se s některými nemoc-

nými děje, a on vytáhne z rukávu

poznatek, který nikoho předtím
nenapadl. Jako každý seriál i tenhle

je v jednotlivostech zveličený. Pod
stata je však přesná. Každý špičko-

vý lékař má dnes hluboké znalosti,

ale většinou mu chybí přesah. Síla

doktora House je ve schopnosti syn

tézy znalostí z různých oborů. To

v současné medicíně chybí. Navíc

mě přitahuje hlavně samotný prin-

cip, jít do podstaty problému, hle-
dat příčinu.
Proř jste odešel zčnemocnice?

Jak jsem řekl, přitahuje mě hle
dání skutečných příčin nemocí. Ne-

chtěl jsem fungovat pod diktátem
farmakologického přístupu k léčbě
onemocnění. Chtěl jsem vědět, proč

jsou lidé nemocní, jak se změni

la celková rovnováha organismu,

že se nemoc projevila. Chtěl jsem

prostě vyjít z rutiny nemocničního

systému, kde je každý pacient jen
další vřadě. Bohužel lidé i lékaři
přestali vnímat svou intuici.
Co to je, vnímat svou intuici?

Být napojen na svoje tělo a vní-

mat jeho potřeby. Znamená to, že

v každý jednotlivý okamžik víte,

co udělat pro udržení v rovnová
ze. A když vás z ní něco vykolejí,
víte opět přesně, co dělat, abyste se

do ní zase vrátil. Neustále musíte

kroužit kolem svého pomyslného
středu. Naráz víte, kdy chodit spát,

co jíst, kdy odpočívat, kdy a jak
sportovat a v jaké intenzitě, co pít
a v jakém množství, čemu, popřípa-
dě koho se vyvarovat.

Existoval n­kdy včhistorii stav,

kdy by v­tšina lidí naslouchala
potěebám svého t­la?

V minulosti tomu bylo určitě

více, až do doby, kdy převzala nad

vládu mysl. To se dá datovat do doby

Descarta a jeho slavného: Myslím,

tedy jsem. Hlavou, rozumem a vě

dou jsme v minulém století vymý
-tili většinu epidemií a smrtelných

infekčních onemocnění, zdoko

nalili úrazovou péči na nejvyšší

úroveň, ale zároveň jsme dosáhli

míry komfortu a hygieny, která za
číná být škodlivá, a odpojili jsme se
od svého těla a pocitů. Dnes, když

to trochu zjednoduším, je většina

nemocí z nadbytku a nedostatku
vnitřní disciplíny a vnímání sebe
samého.

24 X REFLEX 25

ozhovo

Jaký je faktor nemocnosti číslo
jedna?
Stres aějeho nejrčznřjší podoby.

Aěstresorem  íslo jedna jsou jedno

zna nř vztahy. To prokázala slavů
ná Harvardská, ale iějiné studie.

kvalita vztahč rozhoduje oětom,
jestli jste, nebo nejste šžastný, aěto

následnř rozhoduje, zda budete

zdraví,  i onemocníte. mimo jiné

tím se zabývá tzv. psychoůneuro

ůendokrinnoůimunologie aěepigeů

netika. kětomu se pčidávají faktory
prostčedí.

Jakou roli by v(tom m3l hrát

léka5?

Vysoce kvali2kovaného rádce

aěprčvodce pči stavech, je0 nejsou

0ivot ohro0ující, nýbr0 jsou chro

nické. Pokud jde oěakutní ohro0ení

0ivota, jsou vědnešní dobř ú0asnř
šikovní lékačiůčemeslníci aětřlo opraví aězachrání. lékač má vy

svřtlit, co se s lovřkem naěrčzů

ných úrovních dřje podle testč,

které provede, aěprovést ho proce

sem zmřny. kětomu je ale potčeba,

aby lidé u0 kone nř pčevzali zod

povřdnost zaěsvčj zdravotní stav
aěmřli včli seěsebou nřco dřlat.

Co se podle vás d3je v(nemoc)
nicích?

Pčijde tam pacient aěpasívnř
pčenese odpovřdnost naědoktora.

Ten ji stejnř pasívnř pčijme aěna

píše mu lék. kdyby mu ho nenaů

psal, proto0e by ho informoval

pouze oěpčí inách vyplývajících

zějeho 0ivotního stylu, zpčsobil by

skandál aěpacient by si naěnřj stř

0oval, 0e mu ten lék nedal. Tak0e

ho dostane aěvělepším pčípadř si

vylé í pčíznaky nemoci. ne však
pčí inu. Pro koho je to výhodné?

Pro farmaceutický byznys aěpo

hodlné pro pacienty, ale nemá to

moc spole ného sěumřním lé it,

tak jak by to lékači mřli mít věpo
pisu práce aěbýt jejich posláním.

Vřtšina lékačč jsou pouze vysoce

kvali2kovaní dealeči lékč, větom

umřní nespatčuji. umřní je uzdra
vit, ne lé it poězbytek 0ivota.

naědruhou stranu je pravda, 0e

lidé jsou schopni zemčít jen proto,

0e nejsou schopni zmřnit své ná

vyky. lidé obecnř jsou vřtšinovř
líní aěpohodlní, nemají disciplínu
aěintuici, je0 by jim čekla: musíš se

zmřnit aěvystoupit ze své komfort
ní zóny. Vlastnř to není  asto leů
nost, ale nedostatek energie.
Jak to myslíte s(tou energií?

ka0dý den třlo vyprodukuje ur
 ité mno0ství energie veěsvých bunř ných palivových  láncích, mitochondriích. lidé dnes ale mají vřtšinou energii tak naěto, dojít

doěpráce, postarat se oěrodinu, ale
nemají jí dostatek naěpráci naěsobř.

Věokam0iku, kdy jim za ne být zle,
nevřdí, co dřlat. Aěkeězmřnř aěopuš

třní komfortní zóny potčebujete

velké mno0ství energie. nedivím se
tedy, 0e si pak spíše bř0í pro prášek
kědoktorovi. Proto jedna zěrolí lékače

by mřla být pé e oěenergetický me
tabolismus svého klienta.

kdy jsme ztratili schopnost ro)
zum3t 5eči t3la?

Pčíliš pozornosti se vřnuje my

šlení, tak0e energie se koncentruje

věhlavř. Tam zpracováváme zaětý
den tolik informací, kolik dčíve lidé
zpracovávali zaěcelý 0ivot. Veškerou

energii pak „0ere“ mozek aěvětom
okam0iku vy potčebujete věrámci zachování mentálního výkonu od

stčihnout třlo, jinak nejste schopů

ni napčíklad sedřt dvanáct hodin

dennř zaěstolem aěpracovat. Dčíve

lidi dr0elo věpohodř, 0e spotčebová
vali energii také naěfungování třla,

více byli venku aěpracovali manuál
nř. Dnešní  lovřk, to je velká hlava
aěruka akorát naědr0ení myši.

Mají nemoci n3jaký společný

ko5en?

Harvardská studie čekla, 0e

85ěprocent nemocí je veěspojitos

ti se stresem, tak0e je potčeba si

de2novat, co je stres. Stres aěstre

sor jsou cokoliv, co vytváčí tlak

naěorganismus. Dnes je skute nř

nejvřtím stresorem psychoemo
cionální napřtí vědčsledku nekvaů

litního vztahu  lovřka samého

kěsobř aědíky tomu vzniku nekva
litních vztahč keěsvým nejbli0ším. Druhým nejdčle0itřjším streso

rem je dnes strava. Spotčebováváů

me obrovské mno0ství prázdných

kalorií, které nemají vý0ivnou

hodnotu, jen třlo zatř0ují, aěto

mimo jiné obrovským mno0stvím

pčidaných konzervantč, obsahem
herbicidč, pesticidč, fungicidč atd.

naše třlo se rozkládá osminásob

nř pomaleji ne0 pčed padesáti lety,

co0 souvisí sětím, jak jsme konzer
vovaní chemikáliemi zěpotravin.
a(jídlo?

moc jíme. Dčíve se nejedlo tak

 asto, praktikovaly se pčsty, nej

 astřji jeden den větýdnu. Dnes je
naěsvřtř skoro přt set miliónč dia
betikč aěo ekává se, 0e ka0dý tčetí

6ech bude trpřt touto nemocí. není

jediný dčvod, aby existovaly tyhle

po ty, sta ilo by pčizpčsobit 0ivot
ní styl. naěka0dé krabi ce oděcigaů

ret máte, 0e zpčsobuje rakovinu,
ale 0e desítky miliónč lidí zbyte nř

umčou kvčli spotčebř cukru, to u0

naěobalech potravin nenajdete
Jak hodnotíte cukr?

Je osmkrát návykovřjší ne0 ko

kain. Vzniká naěnřj extrémní záů
vislost u0 odědřtství. Prostř aějedů

noduše, vřtšina lidí je závislých
naěcukrech aějí pčíliš velké porce
jídel, aěnavíc pčíliš  asto. u0 to

zpčsobuje osmdesát procent chro

nických nemocí. kětomu se pčičaů

zuje psychosomatika, 0e lidé mají

traumata zěminulosti nebo vztaho

vé problémy. Psychoemocionální

stres aěstrava zpčsobují 95 procent
našich problémč aěani jeden zětřch
oborč se nevyu uje naěmedicínř.

Tak pak mř to nutí se zamyslet,
zda chce medicína nřkoho vylé it.
kdy nastal vzestup cukr  v(jídle?

Věsedmdesátých letech 20. sto
letí se rozhodovalo oětom, jestli víc

škodí cukry, nebo tuky, vyhrály to

cukry. Za alo obrovské ta0ení proti
tukčm, je0 trvá dodnes.

P5es co hlavn3 lidé spot5ebová
vají cukry?

Skrze pe ivo aěslazené limoná

dy, ale cukr je prakticky všude. Až

se lidé podívají naěobaly potravin,
co kupují. V6esku je to extrémní.

7asnu nad naším organismem, jak

je schopen dlouho odolávat, ne0
vznikne nemoc.
Co jíte a(jak ijete vy?

Podle principu 90 naù0. De

vadesát podle principč zdravého

0ivotního stylu, to znamená jím

potraviny sěnízkým obsahem sa
charidč aěkvalitní tuky. nej astřji

jím mezi 12. aù8. hodinou odpo

ledne. naěobřd si dám klidnř kus

kvalitního masa se špenátem,

ve er pak salát, hodnř piju vodu,

cvi ím dvakrát zaětýden jógu, cho
dím přšky domč, mám to 25 minut naějednu cestu. 6asto chodím se

psem naěprocházky, spát jdu věde

set aěvstávám všest hodin, pak se

sprchuju studenou vodou. Dřlám

samé jednoduché vřci, které mč0e
dřlat ka0dý  lovřk.
a(t3ch zbylých deset procent?

kdy0 jdu sěklukama ve er ven,
dám si klidnř přt piv aěvepčové ko

leno kětomu. nejsem asketa, protoů
0e lidé mají mít mo0nost zhčešit.
Proč jíte jen mezi 12. añ8.?

Dávám tím delší odpo inek stče
včm, slinivce, aětím tvorbř inzulíů

nu. Třlo si naěto zvykne aěpčestane
pou0ívat cukry jako zdroj energie.

cukry prakticky nepotčebujeme,
naěrozdíl odětukč aěproteinč. cukry
jsou zbyte ná zátř0, která zavalila
naši civilizaci.

Jak vlastn3 vstupuje do(t3la psy
chika?

Dčle0itá je cesta zaěsebepozná

ním: kdo jsem, co chci aěco jsou

moje touhy, vize aějaké vyznávám

hodnoty. To se sna0ím vštípit ka0ů

dému pacientovi. lidem vysvřt

luju, 0e nejdčle0itřjším faktorem

zěhlediska dlouhodobého zdraví

je odolnost vč i stresu aěelimina

ce co nejvřtšího spektra stresorč
zějejich 0ivota. Počešit vztah kěsobř

aěkeěsvým blízkým. Jakýkoli roz

por věnašem svřtř se dčíve nebo
pozdřji projeví naěfyzickém třle.

Pojme trochu obrátit list. Jak

z(pohledu léka5e a(bývalého fot

balového branká5e vidíte český
fotbal?

Absolutnř se tu nevřnuje pozor

nost novým trendčm naěpoli regeů
nerace aěkomplexní pé e oěhrá e.
Je zde  ím dál vřtší tlak naěvýkon

aětrénink aězárove1 se zamrzlo

větom, co je tčeba organismu vra

cet. Za íná to jídlem, spánkem,

pitným re0imem aěsprávnými
technologiemi regenerace kon e.
Proč?

Pče0ívají stará dogmata, 0e spor

tovci musí jet naěsacharidech. naů

vzdory tomu, 0e nejefektivnřjším

zdrojem energie jsou tuky. ka0dý

zěnás má zárove1 nřjakou nesná

šenlivost naěur itý druh potravin

át

návykovějí n
kokain.

zniká

něj

émní

závi

t už

dět

tví.jakýkoLi RozPoR

naš

Světě

dív

ozději

ví

yzickém tě

PUBLIC RELATIONS

26 X REFLEX 25

ozhovo

MUDr. Jan Vo
Jáček nastoupil po vzoru otce a dědy po maturitě

na lékařskou fakultu
univerzity Palackého v Olomouci. Studium
prokládáno nejprve poloprofesionální a po promoci na pár let
profesionální dráhou fotbalisty. V sezóně 2006/7 odchytal jako brankář
osmnáct ligových utkání za prvoligovou Olomouc, dvakrát byl v sestavě
kola, později hrál ve slovenské Trnavě a v Jihlavě. Po předčasném
ukončení fotbalové kariéry studium angličtiny na 

cambridge School, ale
také samostudium východních filozofii oživotě, podstatě bytí, zdraví,

štěstí a nemoci. Po návratu do 
česka nastoupil na ortopedickou kliniku
Fakultní nemocnice Olomouc. Od roku 2010 se na pražské soukromé
klinice věnuje funkční medicíně a v tomto oboru má certifikaci
Jihokalifornskou univerzitou zdravotních věd (Southern

california
university of Health Sciences – Scu) s titulem cFmP.
a měl by o tom vědět, což se nedě-

je, takže mu to zbytečně oslabuje
orga nismus.

Všechny ty sacharidové a ionto
vé nápoje jsou z velké míry zatěžu-
jící. Ve většině případů stačí voda

a solné roztoky. Vrcholní sportovci
by měli vědět o důležitosti spánku,

protože od deseti hodin do dvou

do rána se regenerují hlavní systé
my v těle, například nadledvinky.
Co ještě chybí včeském fotbale?

Psychokoučing. V každém klubu
by měli mít mentálního kouče, jenž
by hráče naučil přemýšlet o sobě

a vnímat potřeby svého těla, aby

věděl, kdy má ubrat nebo přidat. Ta

kový kluk přichází z malého klubu

do Prahy nebo Plzně, dostane mili
óny korun, ale nepracuje na sobě.
Oni by často chtěli výš, ale nemají

to v hlavě správně srovnané, pak

jim kvůli špatným přístupům vy
poví poslušnost tělo a oni se ani dál

nedostanou. Ve velké míře tohle

u nás nefunguje a my se divíme, že
naše týmy nehrají Ligu mistrů.

Proto mají špičkové týmy tolik
zraněných hráčů?

Upřímně: včeských klubech

to funguje jako směs švejkovství

a kamarádíčkování. Jsou tam po

divné vazby, takže fotbaloví mana-

žeři si mezi sebou dohazují doktory
a fyzioterapeuty a většinou vůbec nesledují světové trendy. Překva
puje mě, že to majitele klubů, kteří

do fotbalu investují desítky milió

nů korun, nezarazí, ani když už de-

set let nepostoupí do Ligy mistrů,
přičemž desetkrát měli v klíčových
fázích zraněné hráče.
Proč to majitelé neřeší?

Protože mají kamaráda, který
jim radí, že jeho kamarád říká, že

jeho kamarád dělá tyhle věci nej

lépe, a už to jede. Kdybych sám ne-

hrál profesionálně fotbal, nevěřil

bych, že se do toho systému dá tak
špatně proniknout a většina věcí,

od stravy, regenerace, technolo
gií na léčbu a testování, je tak za-

staralá. Českému fotbalu ujel vlak
a všichni se diví, jak je to možné. Není zákulisí fotbalu jenom odra
zem situace ve společnosti?

Je. Podobné je to v klasické me

dicíně, která rezignovala na to,

hledat příčiny nemocí, a odstraňu

je jenom jejich projevy. Stejně jako

ve fotbale jsou příčinami zranění

nekvalitní regenerace a nekom
penzovaný stres organismu.
Co je to vlastně hlad?

Informace. Tělo se hlásí o zdroj

energie. Existují dvě slova – sku
tečný hlad a potřeba jíst. Potřeba

jíst velmi často vzniká jako vý

sledek závislosti na cukrech. Jíst

se však má, když má člověk pra
vý hlad a tělu chybějí živiny, aby
mohlo fungovat.
Co říkáte dietnímu průmyslu? Dnes jsou dva hlavní mýty: že se

u diety musí strádat aže se hubne

sportem. Sport je určitý výdej, ale
znám X lidí, kteří se mordují v po

silovně a neshodí ani gram. Je to

z toho důvodu, že ve všech přípa

dech mají špatnou skladbu jídla. Na-
víc se držením diety stresují a tělo

jim vytváří hormon stresu, jenž

znovu blokuje metabolismus. Tito
lidé už tak mají většinou stres z prá
ce, pak stres z rodiny, a ještě si ho
způsobují dietami – a jak pak můžou

zhubnout? Když už k tomu náhodou
dojde, dostaví se jo-jo efekt.
Jak na to?

Pracovat na adekvátní kom

penzaci stresu a upravit si stravu,

ale správným způsobem, a pak už

sledujete, jak vaše kila přirozeně

mizí. Tvrdím, že spousta lidí si
die tami spíš ublíží, protože je drží

špatně, jsou z nich překyselení
a začínají se u nich objevovat záně
ty, což z těla odčerpává vitamíny

a minerály, a nefungují optimál

ně enzymy. Znám pacienty, kteří

například takto zhubli 15 kilo, ale
zato se jim rozjela nějaká nemoc.

Vždycky tvrdím: Hlavně netrap
te tělo dietami, stačí jen vědět, jak
se stravovat správně a přirozeně.

Vím, že to vypadá jednoduše, aby
tomu v dnešní, složité době někdo
uvěřil, ale přece tomu tak je.

Potř

ba jí

t v

mi čaSto

vzniká jako výSLEdEk

závi

ti na

cuk
ch.

však má, když má č

ověk

avý h

ad a

tě

u chybějí

živiny, aby moh
ungovat.


JAN VOJACEK

PDF file: JAN_VOJACEK.pdf