DraGIF.cz

snadný a efektní způsob sdílení PDF dokumentů

Nahrát nový PDF a převést na GIF Galerie Jak funguje DraGIF.cz Hledání language version: EN

co vam nikdo nerekl o mlece

co vam nikdo nerekl o mlece
Adresa GIF náhledu pro sdílení:
https://dragif.cz/pdf/ai8R

Velikost PDF souboru:
200.99 kB


PDF soubor zdarma ke stažení:PDF soubor zdarma ke stažení: ./data/pdf/a/i8R.pdf
Stažení: co-vam-nikdo-ne…-mlece.pdf



» Zdarma nahrát nový PDF dokument na DraGIF.cz a převést na animaci «

Ukázka PDF dokumentů převedených na animované GIF





» Zdarma nahrát nový PDF dokument na DraGIF.cz a převést na animaci «





Přepis textového obsahu PDF dokumentu co-vam-nikdo-nerekl-o-mlece.pdf:


Co Vám nikdo neřekl o mléce

Jak mléko negativním způsobem

ovlivňuje naše zdraví
Vítáme vás u e-knihy „Co Vám nikdo neřekl o mléce“ od NaturalVitae. Tato kniha o mléce v sobě ukrývá
vědění, které se na povrch nedostává. Neřeknou Vám to ve škole, v televizi, neřekne Vám to Váš lékař ani
výživový poradce. Jsme si jistí, že Vám tato kniha bude hodně užitečná. Najděte si klidné místo a jdeme na
to :-). Přejeme příjemné čtení, a ať obsažená moudra padnou na úrodnou půdu.
Ještě na začátek, pokud se vám písmo zobrazuje lehce rozmazaně, klikněte párkrát na plus a mínus
pro příblížení, ono se to pak zaostří ;-)
Kniha je psaná tak, aby se četla dobře a přirozeně, proto jsou některá slova psaná hovorově. Takže kdo je
pedant a bezchybný učitel češtiny, může knihu svobodně vypnout a jít si číst oblíbená pravidla pravopisu ;-).
Cílem této knihy není vám JEN předat zmíněné informace o mléce. Kniha Vám ani nebude říkat nic ve smyslu
„tyto produkty jsou špatné a tyto produkty jsou správné a ty by jste měli konzumovat“. Kniha dokonce
nepropaguje žádný styl stravování, ať je to veganství, frutariánství, makrobiotiku a podobně byť k těmto
stravovacím návykům a lidem kteří jej uplatňují máme veliký respekt, a skutečně jsme velicí zastánci těchto
stylů stravování, ale o tom tato kniha není.
Hlavním úkolem této knihy je: Provokativním způsobem Vás donutit přemýšlet určitým způsobem, díky
kterému budete schopni prokouknout marketingové strategie a lži výrobců a propagátorů jakýchkoli druhů
potravin. Ostatně spoustu těchto lží odhalí už tato kniha
A začněme s tím hned teď. Takže Vás chceme poprosit abyste nám nevěřili ani slovo! Prociťte zmínené
informace skrze vlastní zkušenost, byť se kniha řídila pravidlem psát obecně, nezaujatě a co nejvíc pravdivě,
tak psát úplně nezaujatě není 100% možné, proto ke všem informacím zaujměte prosím negativní postoj,
podrobte to vlastní kritice a zkušenosti. Ať už budete ve stravě řešit cokoli, tento postup Vás dovede k vašemu
cíli. Máte skvělou možnost si všechno co v knize zazní doma vyzkoušet na vlastní kůži
Mléčné výrobky obecně, a máme na mysli hlavně kravské mléčné výrobky jsou v průběhu posledních několika
desetiletí poměrné ostře sledovanou potravinou hlavně s hlediska distributorů. Mlékárenský průmyslu zažívá v
posledních 55 letech veliký BOOM, kdy ze strany jedné jsme my nebo většina z nás jakožto konzumenti
doslova bombardování ze strany médií o tom, jak moc jsou mléčné výrobky údajně zdraví prospěšné, a jak
moc bychom je měli konzumovat, v jaké kvalitě apod... Vzniká tvz. dezinformační šum.
Budeme se snažit různými pohledy dojít k jedné cestě – k pravdě, a co to je?
Pravda je přijatý fakt na základně Vlastního racionálního neboli rozumového úhlu pohledu. Jinak řečeno co
vidím já nevidíš ty a nikdo jiný to nevidí stejně. Tohle nám potvrdila už kvantová mechanika ale do toho brousit
nebudeme.
Uveďme si příklad. Představte si 5 jedinců, kteří mají popsat jehlan avšak... Jeden stojí před jehlanem vůči
stěně a popíše jeho tvar určitým způsobem a bude mít pravdu. Druhý stojí před jehlanem naproti ostré hraně a
popíše ho svým způsobem má taky pravdu. Třetí stojí na jehlanu, čtvrtý stojí pod jehlanem a pátý stojí uvnitř
jehlanu asi chápete kam míříme. Všichni na něj nazírají ze svého úhlu pohledu a všichni ho popisují správně i
když naprosto odlišně.
Žijeme ve světe internetu. Globální propojení a šíření informací je super záležitost, ale často bývá velmi
destruktivní a nejde jen o amatéry, ale i o vědecké výzkumy. A jak takovéto šíření informací probíhá? Víme že
věda se zrodila, nebo spíše vyvinula z filozofie. Když si vezmu tvaroh a chci o něm vědět pravdu, pravdou je
buď a nebo, v tomto případě nás zajímá, je pro mě tvaroh dobrý nebo není špatný? Vždy bude záležet jen na
úhlu pohledu, který vůči tomu tvarohu zaujmu. Když to bude vědecký pohled, tak ten tvaroh „rozpitvám“,
zjistím jeho složení, a podrobím jejich účinky jednotlivých látek na organismus jednoho nebo milionů
INDIVIDIUÁLNÍCH jedinců, jejichž metabolismus funguje odlišně od všech ostatních, tedy i účinky se musí
zákonitě lišit, a už se dostáváme rozporuplným informacím. A vždy bude záležet jen a jen na mě, jaký úhel
pohledu, a jaké filozofické úvahy na tyto „fakta“ aplikuji, a jaký výsledek z nich vzejde.
Protože, když si všechno sloučíme, vyjde nám že. Nejprve musím přijmout nějakou informaci, nějaký fakt. V
momentě kdy tuto informaci mám v mozku, začnu jí vlivem svému úhlu pohledu interpretovat neboli
zpracovávat. Začnu o něm uvažovat, filozofovat. Podle toho jak ho zpracuji vzniká určitá forma dezinformace a
to jen na základě toho v jaké úvaze, a v jakém výsledku tuto informaci vypustím do éteru, třeba skrze internet
a začnu s ní ovlivňovat své okolí a tím vzniká manipulace! A to se běžně děje. To co tu píšeme není žádná
konspirační teorie. Jste racionálně uvažující tvor, konec konců jako každý jiný tvor na této planetě, a máte
možnost si udělat vlastní názor a prověřit si ho. Když prohlédnete hlouběji do problematiky vědeckým či
lékařských výzkumů zjistíte, že celý princip stojí na tom, že se určitý výrobek, třeba tvaroh vyzkouší na
několika opět opakujeme INDIVIDUÁLNÍCH jedincích a podrobně se zkoumá působení v určitém časovém
horizontu. Zjistilo se že tvaroh měl na někoho takový a takový dopad, a na někoho zase takový a takový
dopad a vědci z toho vyvodili takový a takový výsledek a ten se považuje za fakt! Přestože každý z nás má
jedinečný metabolický profil, máme takový a takový zdravotní stav, žijeme v takovém a takovém prostředí. Tím
pádem na mě budou stejné látky účinkovat jinak než ne tebe, na něho, na ní a tak dále. Takhle se dnes
zachází s informacemi, které se mění na dezinformace a stejně se zachází s celým odvětvím o výživě!
Každý měsíc vychází tisíce a tisíce věděckých studií, a ať si to připouštíme nebo ne, jsme ovládání
ekonomickým zákonem poptávky a nabídky a byť se ta studie tváří vědecky, má určitý status i jména známé z
vědeckých kruhů, tu studii někdo musel zaplatit, a pak záleží na úmyslu tohoto člověka nebo instituce. Je
běžné že farmaceutická firma dělá studie na látky obsažené ve svých produktech pro lepší propagaci.
Odporné a špinavé techniky, kterými se nás snaží tyto zvrhlé instituce neustále donutit vytáhnout peníze. Proto
nepátrejte jen po studiích, ale taky po tom, kdo tu studii zaplatil. Když zjistíte, že člověk nebo instituce má
přímí nebo nepřímí profit z testovaného produktu na 99% bude tato studie zmanipulovaná a s nulovou
hodnotou. Ty výhody budou pravdivé to ano. Ale ty nevýhody se vypaří... Přece pokud budete prodávat
šampón proti vypadávání vlasů, nebudete v jeho studii zveřejňovat, že za určitou dobu hrozí alergická reakce.
Doufám že se chápeme.
A jak dojdeme k pravdě?
Přijměte informace, které zde zazní jako fakt, a nevěřte knize ani slovo, následně informace prožijte jako
vlastní zkušenost. Otestujte napsaná fakt na vlastní kůži a z VLASTNÍHO prožitku vyvoďte výsledek, ten bude
Vaší pravdou.
Teď už určitě chápete proč je nutné si vštípit negativní postoj o kterém jsme mluvili. Nebuďme hlupáci jako oni.
Nenechme zaujatost, naše názory, komplexy, labilitu a další poruchy moderního člověka otrávit naší
racionalitu. Netvrďme mléko je nezdravé nebo zdravé, netvrďme maso je nezdravé nebo zdravé, neříkejme že
to je „takové NEBO takové“, říkejme že to něco je „takové A takové“. Protože vždy záleží jen na úhlu pohledu a
nic není jednostranné.
Měli by jste to tak dělat se vším, ať si to kdokoli připouští nebo ne, je každý ovlivňován svým přesvědčením. Já
osobně jsem vegetarián, a ať už si to připustím nebo ne, nějakým způsobem bude kniha tímto přesvědčením
dotčena. Proto zaujměte vždy negativní postoj, protože málo z toho co v životě děláme je skutečně děláno
naší svobodou vůlí, ale je ovlivňováno našimi rysy, přesvědčením, zkušenostmi, myšlením a tak dále. Všichni
máme širokou škálu faktoru jenž nás a naše činy vykreslují. Proto ještě jednou Vás prosím. Zaujměte vždy
negativní postoj.
Běžně se na článcích NaturalVitae podílí více lidí, ale zde jsme usoudili, že informace budou kvalitnější, když
to od začátku až do konce napíše jeden člověk.
Tak fajn to by bylo k filozofii a našemu přání k vám, jak by jste měli číst tuto knihu, a jaký postoj k ní zaujmout
z vašeho vlastního úhlu pohledu.
Mé poslední přání k Vám zní, aby jste v knize nepřeskakovali. Vše v knize má své místo a má ho z nějakého
důvodu. Přeskočíte-li ztratíce nit, vše je provázáno. Proto prosím nepřeskakujte, i když si budete myslet, že
nějaké téma znáte dopodrobna - já Vám zaručuji, že neznáte.
Vzhledem k délce této knihy budeme zde hovořit primárně o kravských mléčných výrobcích. Upřímně kdyby
jsme tu měli probrat všechna mléka do detailu. Byla by tato kniha delší než starý a nový zákon dohromady.
Tak jo věřím, že už se chcete pustit do mléka :-) Tak jdeme na to.
Charakteristika mléka:
Aby tato kniha byla opravdu komplexní a opravdu nás dovedla k nějaké úrovni pravdy. Musíme na mléko a
jeho deriváty nahlížet z dvou pohledů. 1. je západní pohled tedy to co prokázala věda a ten druhý je
„východní“ pohled (tradiční čínská medicína, Ajurvéda, makrobiotika).
Jako první se na mléko podíváme ze západního úhlu pohledu a poté ten samí obraz vystavíme pohledu
východních kultur.
Charakteristika mléka (západní pohled)
1. Západní úhel pohledu spočívá v tom, že můžeme vzít mléko a rozpitvat ho do posledního atomu. Jinými
slovy budeme řešit jeho složení, jakmile zjistíme z čeho se skládá, v jakých poměrech a jakých zastoupeních,
tak pak můžeme řešit, jak tyto látky působí na jednotlivé systémy mého těla. Tak se do toho pusťme.
Vezmu mléko a rozpitvám jej abych zjistil z čeho se skládá. Zjistím že tam je nějaká voda, tuk, bílkoviny,
sacharidy- v tomto případě laktóza. Dále tam jsou vitamíny, minerály, bakterie mléčného kvašení a dnes, ať se
nám to líbí nebo ne, jsou v něm zastoupena xenobiotika, o těch se ještě budeme bavit. Pojďme na rozbor
jednotlivých složek.

1. Voda
Voda v mléce... Je až s podivem, kolik lidí ještě v dnešní době i přes tu masu dostupných informací vnímá
mléko jako tekutinu určenou k hydrataci organismu. Jinak řečeno, že mléko můžu počítat do pitného režimu.
Pozor, toto je dezinformace. Mléko je charakterizováno jako potravina a to z důvodu vysokého obsahu
makroživin. Pití mléka za účelem zahnání žízně je velice špatný postup. Ještě o tom budeme mluvit.

2. Tuky
Zde se dá zaujmout velice jednoduchý úhel pohledu. Kravské mléko obsahuje určité množství tuku, které
dělíme na nasycený a nenasycený v poměru asi 80/20 ve prospěch nasycených. Pravidla zdravé výživy nám
říkají, že by jsme měli přijímat méně nasycených a více nenasycených tuků, aspoň některých, primárně
omega-9 a omega-3. Zde je tedy nevýhodný poměr tuků.
Tuky v mléce mimo jiné mají tendenci na sebe vázat různá xenobiotika v poměrně velkém zastoupení.
Budeme se taky později bavit o stravitelnosti tuků. Ve stručnosti jak asi víte, tuky patří mezi nejhůře
stravitelnou složku potravy, jinak řečeno mé tělo musí vydat enormně vysoký balík energie proto aby je
dokázalo strávit.
Platí jednoduché pravidlo:
Čím více tuků ve stravě mám, tím více energie musí tělo na jich strávení vydat. To se projeví určitým stupněm
únavy a mozkovou dysfunkcí.

3. Sacharidy - laktóza
Laktóza je disacharid, který je z tohoto úhlu pohledu tvořen glukózou a galaktózou. Je to tedy jednodušší
forma cukru. Její sladivost je 6x nižší než řepný cukr. Laktóza má sice stejný objem energie na jednotku
hmotnosti, jako kterýkoli jiný cukr, ale úroveň sladivosti je poměrně nízká.
Těm bystřejším z vás teď určitě došla hrozba, která se skrývá v neuvážené nebo nekontrolované konzumaci
laktózy. Skrytá forma energie.
Glykemický index laktózy se pohybuje kolem 45. Takže laktóza spadá do kategorie s nízkým glykemickým
indexem.
Pro srovnání glykemický index rozdělujeme do 3 úrovní: nízký, střední a vysoký.
Přičemž nízký je do 50, střední od 50-70 a vysoký od 70 do 100.
Glykemický index nezávisí jen na složení a rychlosti stravitelnosti sacharidů, ale i na glykemické náloži, o tom
budeme mluvit později.
Velké procento populace trpí tzv laktózovou intolerancí, která je geneticky podmíněna. Jde o to, že lidský
organismus od určitého věku, zpravidla to bývá zhruba od 3 roku, ale jsou vyjímky, začíná drasticky snižovat
hladinu enzimu lakt(á)za a jejím hlavním úkolem je štěpit disacharid lakt(ó)zu, (rozdíl laktáza x laktóza).
V české populaci je touto poruchou postiženo asi 22-25% populace a tato hodnota stále roste.

4. Bílkoviny
Další dezinformace nám říká, že mléko patří mezi plnohodnotné zdroje bílkovin. Mléko obsahuje zhruba 3%
bílkovin. Pokud nějaká potravina obsahuje 3% bílkovin, tak to prosím pěkně v žádném případě není
plnohodnotný zdroj bílkovin. Byť z vědeckého hlediska jsou označovány za plnohodnotné... Samozřejmě
tvarohy, sýry, některé jogurty a další výrobky z mléka jsou obdařeny větším množstvím bílkovin. Ale mléko
jako takové plnohodnotným zdrojem bílkovin není.
Přesto pokud by jsme řešili například výživu dětí, tak kravské mléko obsahuje 3x více bílkovin než mléko
mateřské. Má to své důvody, které si zdůrazníme u těch východních filozofií.
Limitní aminokyselina u kravského mléka bývá methionin a cystein.
Jen 3% bílkovin na 100ml mléka i rohlík tukový obsahuje na 100g víc bílkovin než mléko. Tak proč je mléko
tedy považováno za zdroj plnohodnotných bílkovin?
To co je dobré znát v rámci našich racionálních úvah je pojem „plnohodnotnost“. Tento pojem si prosím navždy
zapamatujte, protože záleží vždy na tom, jak pojem plnohodnotnost chápete a jak ho interpretujete. Pojem
plnohodnotnost bílkovin vznikl na přelomu 50 a 60 let 20. století, kdy se zjistilo, že bílkoviny obsahují určité
spektrum aminokyselin. Ty byly rozděleny na esenciální a neesenciální a na základě toho kolik esenciálních
bílkovin která bílkovina měla, a jaké byly mezi nimi poměry, tak se jednotlivé bílkoviny začaly ohodnocovat za
plnohodnotné a neplnohodnotné. Plnohodnotné bílkoviny mezi které patří třeba maso, vejce, mléko jsou podle
této teorie plnohodnotné protože obsahují celé spektrum a zastoupení esenciálních aminokyselin. Naopak
neplnohodnotné bílkovin jsou takové, které neobsahují celé spektrum esenciálních aminokyselin a jejich
poměrů ve srovnání s těmi plnohodnotnými. A teď vidíme co vzniklo. Vědci přišli na to, že existují nějaké
esenciální aminokyseliny a řekli si „fajn, tak tahle bílkovina je plnohodnotná protože obsahuje tyto
aminokyseliny v těchto poměrech.“ A jiné bílkoviny, mezi které patří převážné rostlinné, protože neobsahují
tento poměr esenciálních aminokyselin nazveme jako neplnohodnotné. Teď se tohle vzalo do médií, masově
se to rozšířilo mezi lidi a klasická hlavologie mi říká, že pojem „plnohodnotný“ můj mozek chápe jako
„kvalitnějsí“, „hodnotnější“, „lepší“ něž pojem neplnohodnotný. A v ten moment se nám v tom malém
prostoru mezi našima ušima začne spínat, že ty plnohodnotné budou asi lepší pro mé zdraví, než ty
neplnohodnotné. Ale je tomu opravdu tak? Tento pojem plno a neplno hodnotnost má ve skutečnosti
vyjadřovat něco ale úplně jiného. Krom toho, že tyto pojmy jsou definovány z obsahu a poměru
esenciálních aminokyselin. Tak pro Vás by mělo být základní si uvědomit, že když sním jakoukoli
plnohodnotnou bílkovinu, tak moje tělo jí tráví a vznikne určitý výsledek. A ten výsledek spočívá v tom, že tyto
plnohodnotné bílkoviny se projevují tzv anabolickým účinkem. Anabolický účinek můžeme přeložit jako proces
nabírání měkkých tělních tkání, to znamená růst svalů, šlach a tak dále. Když budu jíst hlavně neplnohodnotné
bílkoviny, tak ty se vyznačují tzv antikatabolickým účinkem. To je účinek při kterém tyto bílkoviny zabraňují
odbourávání svalů a dalších měkkých tkání, ať už vlivem fyzické zátěže, stresu, nemoci, hladovění... Zkrátka
chrání naše tělo před ztrátou hmoty.
Kniha mluví o kravském mléce. Ale kdyby jsme se bavili o rostlinných mlékách. Třeba mandlové, žitné,
rýžové... Tak tyto potraviny mají antikatabolické bílkoviny. Tento účinek vzniká díky trochu odlišným obsahům a
poměrům esenciálních aminokyselin. Nevznikají anabolické neboli růst podporující účinky, ale vznikají
antikatabolické neboli ztrátě zabraňující účinky. Mají trochu jiný efekt, není proto možné o nich říci, že jsou
lepší nebo horší, jsou zkrátka jiné a jde jen o to co preferujete. Když to vezmeme do sportu. Tak pokud jste
kulturista nebo se věnujete silovým sportům, je Vaším cílem pravděpodobně nabrat svalovou hmotu na úkor
slabé vytrvalosti, mobility a i celkového zdraví. Kdežto pokud jste vytrvalý sportovec, zápasník, hokejista,
plavec, běžec, lezec, cyklista... zkrátka se věnujete jakýmkoli jiným sportům, nebo jste aktivní člověk, který
chce mít jak hezkou postavu, ale nechce být neohebná hrouda masa, která do schodů funí jako lokomotiva,
tak pro vás, a to bude drtivá většina z nás jsou mnohem vhodnější „neplnohodnotné“ bílkoviny, nebo aspoň je
mít ve stravě v mnohem větším poměru než „plnohodnotné“. Je jedno jestli jste vegan nebo nejste, ale chcete
se tímto zdravím pravidlem řídit, není nutné úplně plnohodnotné bílkoviny odstranit z vašeho jídelníčku, ale
pouze upravit poměr mezi přijatými „neplnohodnotnými“ a „plnohodnotnými“ bílkovinami. Třeba pro smíšený
jídelníček lidského všežravce by bílkoviny mohli být ideálně v poměru aspoň 70/30 ve prospěch
neplnohodnotných (rostlinných) bílkovin.
Tím že pojem plnohodnotnost a anabolismus vzal na paškál jeden z zdeformovaný směrů sportovní výživy.
Mluvíme zde o oblasti silových sportů a začali se masově vyrábět proteinové koncentráty s vysokým obsahem
především anabolických bílkovin. Nejčastěji ze syrovátky nebo kaseinu. Z tohoto průmyslu se stal obrovský
byznys a z pozice masy prodeje a obrovského množství reklam začal vznikat v myslích lidí dezinformační
šum, a sice že ty plnohodnotné bílkoviny jsou pro nás plnohodnotnější, ale nepleťte si pojmy z dojmy.. Pozor
na skutečné vnímání významu těchto pojmů a jejich interpretace, protože když se budu dívat negativníma
očima jako jeden z úhlů pohledu. Tak čím více budu jíst plnohodnotných bílkovin, tím více podporuji
anabolismus tedy růst všech měkkých částí těla a mezi ně patří i některé maligní i benigní bujení neboli
zhoubné a nezhoubné nádory. To je skutečně prokázaná přímá souvislost a úměra, čím více jím
anabolizujících bílkovin tím více zhoubných i nezhoubných nádorů v těle vzniká. Strava silových
sportovců silně provokuje nádorová onemocnění, proto je to častý problém těchto lidí, který si způsobují
vlastní vinou. Dobře si rozmyslete co v životě chcete.
Bavíme-li se o bílkovinách kravského mléka, tak ty můžeme v zásadě rozdělit na dvě kategorie:
Kasein - pomalý, 80% obsahu (v mateřském 40%)

Syrovátka- rychlý
Kasein se řadí mezi tzv pomalé bílkoviny, to znamená, že když sním kasein, třeba tvaroh nebo sýr tak můj
organismus jej tráví a vstřebává velmi dlouho. Tento proces je několika násobně pomalejší než je tomu u
syrovátky. Kasein Je obsahem 80% bílkovin kravského mléka, to je oproti mateřskému 2x tolik.
Proč o tom ale mluvíme? V momentě kdy já sním potravinu a tu trávím, tak čím déle jí trávím, tím déle jsou
produkty jejího metabolismu v kontaktu se sliznicí trávicího traktu a mají tendenci v určitých směrech
intoxikovat naše tělo.

Kasein= pomalý / syrovátka = rychlý
Z tohoto úhlu pohledu můžeme říci, že syrovátka je „zdravější“ než kasein samotný
Pro komplexní pojem informací je nutné k bílkovinám z kravského mléka zmínit i určitý stupeň alergenity u nás
u lidí. Počet alergiků na kravské mléko stále roste. Statistiky mluví jasně. A z pozice rychlosti stravitelnosti bez
ohledu na to že syrovátka je rychlá, tak poměr mezi kaseinem a syrovátkou v mléce nám jasně říká, že
bílkoviny přímo z kravského mléka jsou pro náš organismus velice těžko stravitelné. K bílkovinám se budeme
ještě průběžně vracet.

5. Vitamíny a minerály
Další důležitou složkou jsou vitamíny. Jako první zdůrazníme, že těch v mléce mnoho není a to platí o jejich
zastoupení z pohledu spektra, tak i o obsahu zastoupených vitamínů.
Najdeme zde vitamín D, E. Můžeme debatovat o míře vstřebatelnosti těchto v tucích rozpustných vitamínů,
vzhledem k tomu, že čím více je potravina tučná tím více bude pravděpodobně, pozor jen pravděpodobně
není to pravidlo, může obsahovat více těchto vitamínů.
Pokud se však budeme rozhodovat, jestli budeme konzumovat kravské mléko a výrobky z něj primárně z
důvodu příjmu vitamínů rozpustných v tucích, tak to bude smutný krok. A to samé platí o obsahu minerálů. Kde
se už několik desetiletí omílá jedna lež neustále vydávaná za pravdu- tím je údajný obsah vápníku. Tato
dezinformace je hodně škodlivá, a my si hned vysvětlíme proč:
Začněme fakty:
Všude se dočtete, že mléko je bohatým zdrojem vápníku. Dovolte mi abych Vás vyvedl z tohoto omylu. V
následující tabulce vidíte výčet několika potravin a jejich obsahu vápníku na 100g hmotnosti. Všimněte si že
mléko obsahuje vápníku podobně asi jako kapusta. Vůbec nejlepším zdrojem vápníku je mák s extrémně
vysokou využitelností, a však nesmí přijít do kontaktu s jednoduchým cukrem jinak se jeho vstřebatelnost
výrazně snižuje. Proto je smutné že my Češi jakožto světový dominanti v pěstování máku konzumujeme mák
jen s pečivem, nebo těstem... Zbytek této drahocenné superpotraviny vyvážíme do světa.
Kravské mléko / Smetana 12% tuku 100 - 130 mg

Jogurt180 mg
Tvaroh tučný / nízkotučný250 / 100 mg

Sýry 200-800 mg

Máslo 15 mg

Kapusta 115 mg

Brokolice 100 mg

Pažitka 325 mg

Sójové boby 250 mg

Mrkev 40 mg

Semínka sezamu 700 mg

Nať petržele 200 mg

Mák 1400 mg

Řasa wakame 1300 mg

Libové hovězí maso 10 mg

Vejce (2 ks) 60 mg
Mateřské mléko má vápníku 100-120 mg/l (to je asi 4x víc než mléko mateřské)
Ale záleží na tom, jaký produkt z kravského mléka konzumujeme. U některých sýrů (tvrdých sýrů) se tato
hodnota může vyšplhat až na 800mg - To je docela hezká koncentrace vápníku. Kravské mléko je s obsahem
vápníků někde ve spodu žebříčku. Ale o některých sýrech můžeme říci, že jsou hodnotným zdrojem vápníku,
ale to ještě není vyhráno.
Jedna věc je obsah vápníku. Druhá věc je jeho vstřebatelnost/využitelnost. Takže jedna věc je, že já sním
nějaký sýr a přijmu třeba 500mg vápníku, ale druhá věc je kolik z tohoto množství mé tělo skutečně využije.
Zapamatujte si, že nejde ani tak o to, kolik já jaké složky denně přijmu, ale o to kolik té složky mé tělo využije.
Míra úrovně využitelnosti se odvíjí od obrovského spektra faktorů. Množství přijaté látky, nebo chcete li kolik
této látky sním, patří mezi ty naprosto nejzbytečnější faktory!
1. Budeme li se bavit o minerálech. U minerálů v rámci metabolismů v našem těle existuje pojem, který
nazýváme antagonismus. Každý prvek v potravině a následně v mém těle má svého antagonistu (protihráče).
Jedním z antogonistů vápníku je síra (menthionin). Podle toho kolik vápníku a síry příjmu, tak podle toho se
odvíjí míra vstřebatelnosti obou prvků. Každý biochemik Vám řekne, že podle toho, jaký mám poměr mezi
vápníkem a sírou se bude odvíjet úroveň využitelnosti. Tím že vápník je z pohledu acidobazicity zásaditý prvek
a síra je prvek kyselý - zásaditý a kyselý jdou proti sobě a platí, že čím více síry tím hůře se využívá a
metabolizuje vápník. A teď to zajímavé. Vápník z kravského mléka je vázán na sirné aminokyseliny, konkrétně
methionin a ty i přes sebevyšší obsah vápníku blokují jeho vstřebatelnost.
Toto ale není jediný rozhodující faktor v oblasti využitelnosti vápníku. Další důležitým antagonistou vápníku je
hořčík. Toho v mléčných výrobcích budeme hledat marně to ano. Ale pokud chceme mluvit o mléčných
výrobcích v nějakém komplexním pojetí, tak zjistíme, že vápník s hořčíkem jsou v přímém antagonistickém
vztahu. To znamená že zde musí být vyvážený poměr. Z pravidla se uvádí poměr mezi vápníkem a hořčíkem
2-2,5/1 ve prospěch vápníku. Jinak řečeno, když denně přijmu 800-1000mg vápníku, což je doporučená denní
dávka, tak na toto množství vápníku musím též přijmout asi 400mg hořčíku. Stejný účinek to má na
vstřebatelnost hořčíku. Čím horší poměr tím horší využitelnost obou prvků. Proto je úplně jedno kolik vápníku
budeme přijímat, jestliže nezaručíme vhodné podmínky a poměry mezi jeho antagonisty!
Jinak řečeno - Vstřebatelnost neboli využitelnost vápníku z kravských mléčných výrobků je velmi, velmi nízká,
hodnoty se pochopitelně různí v závislosti na mnoha faktorech z pravidla platí kolem 5-20%.
Zalistujme v mozku, které potraviny jsou bohatým zdrojem hořčíku? Zelenina, některé ovoce, třeba banány,
ořechy a semínka, hořká čokoláda, kvašené potraviny. To jsou potraviny, které má běžně každý z nás mít
možnost na každodenním jídelníčku, ale ruku na srdce, u koho je toto skutečností? Není tedy problém v tom
zajistit dostatečný přísun vápníku. Problém je zajistit dostatečný přísun hořčíku. Pokud se tedy budeme
orientovat na kravské mléčné výrobky protože jsou „dobrým“ zdrojem vápníku, tak to opět není šťastná volba.

7. Bakterie mléčného kvašení
Bakterie mléčného kvašení jsou další důležitou složkou kravských mléčných výrobků. Jsou to anaerobní
mikroorganismy přímo ovlivňující metabolismus (odbourávání, štěpení a vstřebávání živin).
Jsou to přirozeně se vyskytující bakterie žijící ve střevním traktu - Bifidobacterium a Acidophilus
Nejčastější - Lactobacillus, Streptococcus
Běžně se nachází samozřejmě i v traktu jiných živočichů a můžeme je najít v půdách i rostlinách.
Zapamatujte si prosím pojem symbiont, neboli symbiotický vztah. Symbiotické bakterie jsou takové, které se
přirozeně vyskytují ve střevním traktu živočichů a vzájemně si svými ůčinky pomáhají a ovlivňují se - pozitivně.
Symbióza = kompatibilita. Mezi přirozené symbiotické bakterie mléčného kvašení přirozeně se vyskytující ve
lidském trávicím traktu patří rody Bifidobacterium a Acidophilus - rodová označení.
Mlékárenský průmysl z důvody usnadnění výroby mléčných produktů používá naprosto odlišné zastoupení
bakterií, které se přirozeně v trávicím traktu nenachází. To znamená pocházejí z jiných zdrojů, a jsou tam
dodány uměle. A z tohoto úhlu pohledu dochází k rozházení střevní mikroflóry - jinými slovy vzniká tzv
desymbiotický vztah. A celý trávicí trakt se začne chovat jiným způsobem - k tomu se ještě vrátíme, protože
tohle je opravdu zajímavé téma.
Základní myšlenka o bakteriích mléčného kvašení stojí na tom. Že pokud ony osídlují náš trávicí trakt v
dostatečném množství - mají výrazný vliv na naše zdraví:
- zabraňují růstu patagoenních mikroorganismů

- stimulují imunitní systém

- zabraňují tvorbě nádorů
Podle toho jak Vám funguje tlusté střevo se odvíjí i funkce imunitního systému. Čím aktivnější jsou bakterie
mléčného kvašení ve střevech, tím více ovlivňují specifickou i nespecifickou imunitu. A u některých bakteriích
mléčného kvašení byly prokázány účinky zabraňující tvorbě některých nádorů. V momentě kdy já se
nezajímám, jak fungují bakterie v mém tlustém střevě a nezajímám se o to, jak fungují střeva samotná, tak i při
vhodném sestavení jídelníčku i z pohledu racionality, může zdraví mého těla kráčet nesprávným směrem.

8. Xenobiotika
Další důležitou a poslední částí výčtu složek kravského mléka ze západního (vědeckého) úhlu pohledu jsou
xenobiotika.
Definice xenobiotik je velmi jednoduchá:
Xenobiotika = látky, které nejsou vytvářeny přírodními procesy.
Xenobiotika jsou látky vytvořené z průmyslové činnosti člověka. Tudíž jsou to nežádoucí látky.
Dělí se na látky rozpustné ve vodě a v tucích:
Rozpustné ve vodě - rychle se vylučující
Rozpustné v tucích - vazba na proteiny (albumin)
Celkově jejich metabolismus probíhá primárně v játrech - stejně jako léky, tabletové anabolické steroidy, tuky...
Čím dlouhodobější a intenzivnější přísun xenobiotik našemu tělu zajistíme, tím větší stupeň intoxikace naše
játra schytají. Více je zatížíme a fakt, že játra jsou biochemickou základnou našeho organismu dá dohromady
že - čím hůře játra fungují třeba z důvodu xenobiotického zatížení - tím hůře pro naše zdraví, které může
končit smrtí.
Mezi xenobiotika patří:

- Hormonální látky - BGH

- Léčiva - antibiotika
- Průmyslové chemikálie (deriváty ropného průmyslu, a zkrátka jakékoli látky, které nejsou přirozené)
Tak to bylo složení mléka, které jsme si bezpodmínečně museli projít a vstřebat.
Západní věda, ještě hodnotí dopad mléka na naší acidobazickou rovnováhu. Pevně věřím, že víte co pojem
acidobazicita znamená, její vysvětlení zde probírat nebudeme. Je to něco co je dnes už velmi dobře měřitelné
a vyhodnotitelné. My můžeme tvrdit že existují potraviny zásadité a kyselé - podle toho jaké Ph jim naměříme.
Ale taktéž, pokud já tu potravinu sním, tak ona ať je kyselá nebo zásaditá se může v mém organismu chovat
zásadotvorně i když je původně kyselá nebo kyselinotvorně i když je původně zásaditá.

Zásadité x kyselé

Zásadotvorné x kyselinotvorné
Kravské mléčné výrobky patří mezi extrémy. Kravské mléko má zásadité Ph, proto si ho spoustu lidí přidává
do kávy, protože předchází pálení žáhy. To jakým způsobem se jakákoli potravina, kterou sním bude z pohledu
acidobazicity chovat je dáno následujícími faktory.
Faktory:

- Obsah minerálů

- Zastoupení bílkovin, cukrů, tuků

- Stupeň zahlenění

- Úroveň stravitelnosti
Když budou převažovat zásadotvorné minerály, jako je vápník, hořčík, draslík, sodík... Tak ta potravina bude
zásadotvorná. Když budou převažovat kyselinotvorné minerály, jako jsou chlór, jód, síra bude se tato potravina
chovat kyselinotvorně.
Ale to nejsou jediné faktory. Záleží také na tom kolik, a v jakém poměru bude ta potravina obsahovat
makroživiny (bílkoviny, cukry, tuky), podle toho se bude potravina ubírat patřičným směrem acidobazicity. Čím
více bílkovin i tuků - tím více tato potravina bude kyselinotvorná. Neboli - čím více živočišných
„plnohodnotných“ anabolizujcí bílkovin bude potravina obsahovat, tím více bude pro Ph vnitřního organismu
kyselinotvorná. A naopak čím více bude obsahovat rostlinných „neplnohodnotných“ antikatabolizujících
bílkovin, tím více tato potravina bude táhnout Ph vnitřního organismu k neutralitě nebo dokonce zásaditosti!
Naším cílem by mělo být se v potravě zaměřit hlavně na zásadotvorné potraviny. Je nutná rovnováha, těžko
narazíte na člověka, který bude trpět vysokým stupněm zásaditého Ph vnitřního organismu, kdežto vysoký
stupeň kyselého Ph je velmi častý a je extrémně škodlivý pro zdraví, a dává vznik nejrůznějším onemocněním
a nádorům.
Typický příklad: Sním některé druhy luštěnin nebo obilovin (čočka, amarant, špalda...) a i přes jejich vysoký
obsah bílkovin, samozřejmě u těchto potravin hrají roli i další prvky, ale tyto potraviny i s takto vysokým
obsahem bílkovin umí směřovat Ph vnitřního organismu do zásadotvornosti. Nemusím snad mluvit o tom, že
maso je extrémně kyselinotvorná potravina.
Můžeme mít perfektně vyvážený jídelníček do posledního detailu, ale pokud se nestarám o fungování mého
trávicího traktu a budu pravidelně konzumovat mléko a zanášet trávicí trakt hlenem viz výše 3. faktor. Čím
větší stupeň zahlenění je v zažívacím ústrojí tím hůře se mi vstřebávají a využívají jakékoli živiny, které
přijímám běžnou stravou a úplně celý metabolismus táhne ke kyselinotvornosti, i přestože konzumuji typicky
zásadotvornou stravu. Mléčné výrobky zahleňují úplně nejvíce. Spoustu lékařů a „odborníku“ do dnes tvrdí, že
mléko nezahleňuje. Problém je, že ubližování na zdraví šířením dezinformací se nijak v naší společnosti
netrestá.
Tohle byl západní úhel pohledu. To co je dobře změřitelné a vyhodnotitelné, a to co může naše racionalita
zpracovat na základě definovaných důkazů.
Vedle tohoto úhlu pohledu je zde ještě jeden, druhá část světa, která má velmi dlouhou historii v řádu několika
tisíců let. Otestovala své praktiky na stovkách milionů lidí a najednou se zjistilo, že to co tyto východní filozofie
káží a učí je opravdu funkční. A v dnešní době některé vědecké směry, které se snaží stavět tzv vědecké
mosty mezi západní vědou a filozofií východních kultur tvrdí, že to co hlásají tyto východní kultury je možné i
vyhodnotit a otestovat i z úhlu pohledu racionality, mnohé je možné v dnešní době i změřit. To že někteří
ortodoxní vědci tyto fakta popírají je jejich osobní problém. Naším úkolem zde bude přijmout existenci těchto
faktů a zamyslet se nad nimi.


co vam nikdo nerekl o mlece

PDF file: co-vam-nikdo-nerekl-o-mlece.pdf



© 2021 PERPETUM
info@dragif.cz

DraGIF.cz - snadný a efektní způsob sdílení PDF na Facebooku


jazyková verze:   language version: EN  jazyková verze: CZ


Příroda.czBejvavalo.czObchod.Bejvavalo.czPieris.cz