DraGIF.cz

snadný a efektní způsob sdílení PDF dokumentů

Nahrát nový PDF a převést na GIF Galerie Jak funguje DraGIF.cz Hledání language version: EN

Boží plán spasení a soudu

Boží plán spasení a soudu
Adresa GIF náhledu pro sdílení:
https://dragif.cz/pdf/ai6M

Velikost PDF souboru:
1188.9 kB


PDF soubor zdarma ke stažení:PDF soubor zdarma ke stažení: ./data/pdf/a/i6M.pdf
Stažení: Boží plán spase… soudu.pdf

Datum uložení souboru:
18. 02. 2018



» Zdarma nahrát nový PDF dokument na DraGIF.cz a převést na animaci «

Ukázka PDF dokumentů převedených na animované GIF





» Zdarma nahrát nový PDF dokument na DraGIF.cz a převést na animaci «





Přepis textového obsahu PDF dokumentu Boží plán spasení a soudu.pdf:


Boží plán spasení a soudu

Štefan Kotlár

Přehled biblických událostí
„Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil kdysi Bůh k otcům
skrze proroky, ale v těchto posledních dnech mluvil k nám
skrze svého Syna, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze
něhož stvořil celý svět. On je jasem jeho slávy a vyjádřením
jeho podstaty; svým mocným slovem nese vše, co je. On se
postaral o očištění hříchů a poté usedl po pravici
Velebnosti na výsostech.
V něm nás již před stvořením světa vyvolil, abychom byli
svatí a bez poskvrny před jeho tváří. Ve své lásce nás
předem určil, abychom rozhodnutím jeho dobroty byli
skrze Ježíše Krista přijati za syny a chválili slávu jeho
milosti, kterou nám udělil ve svém Nejmilejším. V něm
jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám
odpuštěny pro přebohatou milost, kterou nás zahrnul ve
vší moudrosti a prozíravosti, když nám dal poznat
tajemství svého záměru, svého milostivého rozhodnutí,
jímž si předsevzal, že podle svého plánu, až se naplní čas,
přivede všechno na nebi i na zemi k jednotě v Kristu.
Toto spasení hledali a po něm se ptali proroci, kteří
prorokovali o milosti, která je vám připravena; zkoumali,
na který čas a na jaké okolnosti ukazuje duch Kristův v
nich přítomný, když předem svědčí o utrpeních, jež má
Kristus vytrpět, i o veliké slávě, která potom přijde. Co bylo
od počátku, co jsme slyšeli, co jsme na vlastní oči viděli, na
co jsme hleděli a čeho se naše ruce dotýkaly, to
zvěstujeme: Slovo života. (Ježíše Krista)
Ten život byl zjeven, my jsme jej viděli, svědčíme o něm a
zvěstujeme vám život věčný, který byl u Otce a nám byl
zjeven.
Co jsme viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste se spolu s

námi podíleli na společenství, které máme s Otcem a s jeho
Synem Ježíšem Kristem. Neboť v Kristu Bůh usmířil svět
se sebou. Nepočítá lidem jejich provinění a nám uložil
zvěstovat toto smíření. Jsme tedy posly Kristovými, Bůh
vám domlouvá našimi ústy; na místě Kristově vás prosíme:

dejte se smířit s Bohem!“

( Bible: Židům 1:1-3 Efezským 1:4-10, 1. Petr 1:10.11, 1

Janův 1:1-3, 2 Korintským 5:19.20 )

Evangelium
„A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného
pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíš Krista.“

( Bible: Evangelium Jana 17,3 )

Vážení čtenáři, evangelium (dobrá zpráva), se zvěstuje více
než dva tisíce let, a to různými způsoby. Za posledních dvacet
pět let se šíření evangelia velice rozmohlo a to skrze různá
média a ne jenom to; Jak křesťané tak i vy coby nevěřící
máme možnost plně porozumět pravému významu evangelia.
Zřejmě každý slyšel zprávu o Ježíši, který se narodil s Marie, žil
dokonalím životem, zemřel za hříchy světa a pak vstal z
mrtvých a byl vzat do nebe.
Z historického hlediska žil před dvěma tisíci lety člověk, zvaný
Ježíš Kristus. O jeho poslání úmrtí a vzkříšení se můžeme
dočíst jen v bibli a je jenom na každém z nás, jestli této
biblické zprávě uvěříme. Především vás chci ujistit vážení
čtenáři, že křesťanství není ideologie v lepší život.
Evangelium je o Božím záměru s tím to světem a staví
každého člověka před jeho vlastním rozhodnutím. Život věčný
nebo věčná smrt. Kdyby totiž křesťanství záviselo jenom na

šíření evangelia a ne na jeho pravém významu, jistě bych byl
nevěřícím, jako jste i vy vážení čtenáři. Jaký je teda pravý
význam evangelia? Bůh naplánoval spasení toho to světa i
jeho soudu. Ten zjevil a stále zjevuje prostřednictvím
Izraelského národa, aby bylo zřejmé celému světu, že On je a
zároveň se nechává skrze svůj plán poznávat, aby naše víra
nebila marná. Evangeliem se tedy zvěstuje to, co bylo staletí
zaslíbeno a v daném čase se naplnilo. To je ta dobrá zpráva.
Izraelský národ zapisoval v průběhu staletí Boží zaslíbení a to
na základě svých zkušeností. Psaným zkušenostem říkáme
slovo Boží nebo bible. Rozhodně se nemylte, když říkáte, že
Bůh není. Bůh nenechal ten to svět na pochybách v tom
smyslu, že by se o něm nemělo vědět. Kdyby totiž nechal
zjevit svůj záměr jenom na psaném slovu, stěží by Ho někdo
poznal. Proto dal Izraelskému národu ceremoniální obřady a s
tím související zákony a ustanovení. Samotné obřady mají
historické pozadí, a však byly Bohem navrženy tak, aby jejich
průběh nesl prorockou vizi. Izraelský národ musel tyto obřady
striktně dodržovat, aby se v daném čase poznal jejich
duchovní význam.

„Jistě jste už slyšeli o milosti, kterou mi Bůh podle svého
plánu svěřil pro vás, když mi skrze zjevení dal poznat
tajemství, o němž jsem se už krátce zmínil dříve. Během
čtení budete sami moci poznat, jak rozumím Kristovu
tajemství, které Bůh v předchozích dobách lidem neodhalil,
ale nyní je skrze Ducha zjevil svým svatým apoštolům a
prorokům: že totiž pohané jsou skrze evangelium
spoludědicové, součásti téhož těla a spoluúčastníci jeho

zaslíbení v Kristu Ježíši.“

( Bible: Efezským 3:2-6)

Bůh skrze tyto obřady a služby zviditelnil svůj plán spasení a
soudu. Navíc byly doprovázený prorockými projevy. Dokud

však nebylo Boží zaslíbení naplněno, nemohlo byt poznáno
jeho duchovní význam . Boží zaslíbení se netíkalo jenom
Izraelského národa, ale jak jste již četli, tak celého světa. Poté
co se naplnilo Boží zaslíbení, bylo lidem zjeveno význam
těchto obřadů. To proto, aby nikdo nemohl tvrdit, že Ježíš
Kristus je pouze historická postava, a ne ten, jenž byl staletí
zaslíbený jako Spasitel světa. Víte přece co se říká; Spasitelem
světa může být každý. A však daná zaslíbení se vztahují jen na
jednoho. A chcete li, tak ona zaslíbení, jenž byla staletí
předkládána jsou historický podklad, že pouze Ježíš Kristus je
Spasitelem světa. To je pravý význam evangelia. Dobrá zpráva
o tom, že ona zaslíbení jenž byla staletí předkládána se
v určený čas naplnila. Každý kdo v toto evangelium uvěří a žije
podle něj, spasen bude. Cílem této brožury je seznámit vás s
obřadním svátkem, který se jmenuje „Den smíření“. Ten to
obřadní svátek nemá historické pozadí a jeho obřadní průběh
byl navržen rovněž Bohem. Izraelité dodnes slaví tento svátek
stejně, jako i ty, které zaslibovaly Ježíšův první příchod. Než
vás seznámím s tím to svátkem, je nutné, abych napsal

něk_:,mn bv olik témat, aby jste
321 snaze mohli pochopit význam svátků „Den smíření“.

Štefan Kotlár

Otroci hříchu
„`Všechno je mi dovoleno´ - ano, ale ne všechno
prospívá. `Všechno je mi dovoleno´ - ano, ale ničím se
nedám zotročit. Avšak dům izraelský říká: »Cesta
Panovníkova není správná.« Mé cesty že nejsou
správné, dome izraelský? Nejsou to vaše cesty, jež

nejsou správné?“
( Bible:1 Korintským 6:12, Ezechiel 18:29 )

Tím to tématem rozhodně nechci nikoho posuzovat, ale
myslím si, vážení čtenáři, že ta otázka; proč Bůh chce spasit
svět, když ho stejně chce odsoudit u většinu z vás vyvstala.
Ano je to „hřích“. Chtěl bych se vás zeptat; Zkusili jste se
postavit někdy před Bohem takoví, jací jste? I já jsem byl
nevěřící a při této příležitosti jsem se vždy otočil k Bohu zády,
a to tím, že jsem odmítal další konverzaci na toto téma.
Znovu se zeptám; Proč se otáčet k někomu zády, o kom jsem
přesvědčený, že neexistuje? A přece je nám, tak nějak
nepříjemně, jsme li před tou to otázkou postaveni. Vážení
čtenáři to je to, co nám Bůh každý den sděluje. A to bez
ohledu na to, jestli chcete tomu uvěřit, nebo ne. Záměrně se
nechává poznávat a to všemi způsoby. Vždyť už pohled na
křesťana, který zvěstuje evangelium a nebo nabízí
křesťanskou literaturu je dostačujícím faktem, že Bůh se o nás
zajímá a že mu rozhodně nejsme lhostejní. Chce abychom

pochopily a zároveň si uvědomili, že vše co Bůh stvořil bylo
dokonalé a neslo Jeho věčné vlastnosti. Včetně člověka.
My jsme se však této věčnosti zřekli, když jsme se rozhodli žít
podle naších představ a svědomí třeba že, z dobrými úmysly.
Bez ohledu na to čemu věříme, Bůh ponechává aby každé
naše rozhodnutí bylo prověřeno důsledky. To proto, abychom
si uvědomily, že jsme nedokonalí tedy hříšní. Je velice
smutné, že člověk si ten to stav vykládá jako přirozený.
Podřizujeme se určitým systémům, a to nás vede zcela
zapomenout kým jsme a kam patříme. Staly jsme se otroky
vlastních představám, že bude líp, a proto, podřizujeme své
vlastnosti k dosažení svých cílů. A však věřte; líp už nebude.
Aby jste to pochopily, je pro vás důležité vědět, že Bůh se
neztotožní s ničím, co není dílem jeho dokonalosti. Naopak
usiluje a bude usilovat o nápravu všeho, čeho jsme se zřekli.
A ne jenom my. A však pro nás, usiluje o záchranu člověka
nikoli o jeho zatracení. Proto se nám nechává poznávat,
abychom my nebyly k tomuto tématu lhostejní. Rozhodně až
budeme všichni stát před ním, nikdo neřekne; „Dnes to
slyším poprvé“ Jak to má tedy člověk poznat? Bůh předložil
prvním lidem možnost záchrany. A ne jenom prvním lidem,
ale celému světu Bůh předkládá svůj plán spasení, ale i soudu.

Svatyně – chrám Boha živého

Hospodin promluvil k Mojžíšovi: "Řekni synům Izraele,
Ať mi udělají svatyni, abych přebýval uprostřed nich.
Příbytek a veškeré jeho vybavení uděláte přesně
podle vzoru, jenž ti byl ukázán na hoře.

( Bible: Exodus 25:1.2.8.9a.40b )

Důležitým aspektem Božího plánu je ukázat lidem samo
nebe. Tím myslím to, co se v nebi odehrává pro záchranu
člověka. Bůh odhaluje celému světu, že svůj plán spasení a
soudu provádí ze svého trůnu, nikoli na této zemi. Skrze ten
to svatostánek a služby konané v něm, má být zjeveno, že to;
co Izraelský národ celá staletí vykonává, je symbolem nebo
předobrazem toho, co se ve skutečností děje v nebi.
Pozemská svatyně byla obrazem, nebeské svatyně a
vyjadřovala přítomnost všemohoucího Boha, a zároveň
ukazuje na dokonalou službu Ježíše Krista, kterou koná pro
naše spasení. Proto Izraelité nesměli obětovat zvířata kde se
jim zlíbí, ale museli je přivést ke vchodu svatostánku, kde si je

převzali kněží. Všechny bohoslužby i svátky, které byly
nařízené Bohem se prováděli právě tam. Jaké koliv obětování,
mimo svatyni, bylo považováno za modloslužbu. I druh zvířat
nesměl být obětován dle libostí Izraelského národa, ale to co
určil Bůh směli obětovat i jíst.
Služby a svátky v nichž se obětovali zvířata, měli vyzy na
budoucí události, která měla a také mají přijít. S tím se pojí i
určité zákony a ustanovení. Ještě před tím, byl Izraelskému
národu dán zákon desatero přikázání, jako pečeť smlouvy
mezi Bohem a tím to národem. Nestačilo jenom hříchy
vyznávat, ale také je nečinit. To, co Izraelité obětovali, a i
službu, kterou kněží konaly, to vše byly stíny nebo předobrazy
na Boží záměr. Skrze tyto obřady Bůh zjevuje světu svůj plán
spasení, ale také zcela zničení hříchu. Svatostánek se dělil na
tři části. Nádvoří a svatyně. Ta se dělila na dvě části. Svatyně
a nejsvětější svatyně. Ta byla oddělena oponou.

Oběť za hřích

„ Toto pak budeš přinášet na oltáři: každodenně dva
jednoroční beránky. Jednoho beránka přineseš ráno a
druhého beránka přineseš navečer. Budete mít
beránka bez vady, ročního samce. Vezmete jej z ovcí
nebo z koz. Tuto každodenní zápalnou oběť budete
přinášet u vchodu do stanu setkávání před
Hospodinem po všechna vaše pokolení. Tam se s vámi
budu setkávat, abych tam k tobě mluvil. Budu se tam
setkávat se syny Izraele a místo bude posvěceno mou

slávou.“
( Bible: Exodus 29:38.39, Exodus 12:5, Exodus 29:42.43 )

Obětování zvířat bylo ve starověku zcela běžnou záležitostí.
Lidé tak mohli žít v naději, že tak zvané božstvo jim požehná
v jejích každodenním životě. Ve starověku bylo přirozeností
věřit v něco nebo v někoho, co má nebo může mít vliv na
každodenní život člověka. S tím se pojí pověrčivost a různé
tradice. Některé tradice se zachovávají dodnes. Jenom se u
nich změnil pohanský přívlastek za křesťanský. Věřící lidé ve
starověku také obětovali, a však ne s prospěchářství. Museli
obětovat za svůj hříšný stav. Kdykoli chtěl věřící člověk
rozmlouvat s Bohem a chtěl aby Bůh jeho modlitbu
akceptoval, tak musel obětovat. Prolitá krev byla smírčím
aktem a zároveň pečetí smlouvy mezi Bohem a člověkem.
Chtěl li si člověk udržet ten to vztah s Bohem, musel dvakrát
denně obětovat a přitom žít podle Božích kriterií. Porušením
těchto zásad, Bůh od člověka odešel. Byl ponechán vlastnímu
osudu. Počátkem Božího plánu bylo; aby si člověk uvědomil,
že bez zástupné obětí, nemůže nastat smíření mezi člověkem
a Bohem. To je jediná cesta jak odsoudit hřích a zároveň
člověka zachránit. Člověk si měl uvědomit, že hřích není
odpustitelný bez zjevného důsledku. A důsledkem je smrt! A


Boží plán spasení a soudu

PDF file: Boží plán spasení a soudu.pdf

Boží plán spasení a soudu



© 2024 PERPETUM
info@dragif.cz

DraGIF.cz - snadný a efektní způsob sdílení PDF na Facebooku


jazyková verze:   language version: EN  jazyková verze: CZ


Příroda.czBejvavalo.czaterliér Hapík.czPieris.cz