Evangelizace a boj za pravověří D.Drápal

Evangelizace a boj za pravověří

Rád bych tímto článkem potěšil mladé i staré. Mám na mysli mladé i staré
fyzickým věkem, ale snad ještě víc mladé i staré věkem duchovním. Rád vzpo-
mínám na počátky mého duchovního života po znovuzrození, ale užívám si i
svého duchovního „kmetství“.
Byl jsem rád, že jsem zakusil Boží rozvlažení na Maninách. Dodnes po-
tkávám v různých částech naší země i na Slovensku lidi, kteří mi říkají, že tam
tehdy „taky byli“ a že tam něco duchovního prožili.
Jsem rád, že jsem zažil tři léta otevřenosti (1990-1992), kdy se konaly
akce v přeplněných halách a kdy evangelium slyšely tisíce lidí.
A pamatuji i suchá léta, které nastala potom, i Boží služebníky, přede-
vším Carlose Jiméneze, kteří se snažili uzavřenost vůči evangeliu prolomit.
A jsem rád, že se konala akce Awakening Europe v Praze.
Sám jsem tam nebyl. Jednak proto, že jsem se právě stěhoval z Prahy,
ale přiznám se i k tomu, že tyto velké akce nejsou můj „šálek čaje“ – i když
kdybych v Praze byl, určitě bych se šel alespoň na jedno shromáždění podívat.
Jinak jsem člověk komorní, nejraději vyučuji základy malou skupinku čerstvě
obrácených křesťanů nebo někomu sloužím pastoračně, ale uvědomuji si, že
jsem-li takto zformován, neznamená to, že velké evangelizační akce nemají
smysl, a vítám je.
Žádná taková akce se neobejde bez kontroverzí, a tak i před Awakening
v Praze se zmobilizovali ochránci pravověří, kteří varovali před vším, co při-
chází ze sboru Bethel v kalifornském Reddingu. I já jsem některá taková va-
rování dostal.
Četl jsem je pozorně. Nicméně jelikož jsem přeložil několik knih hlavního
pastora Bethelu Billa Johnsona, moc se mi ta varování nezdála. A pokud mám
zprávy od účastníků, kteří byli přímo ve středu dění, žádné hrůzy se na Awa-
keningu nekonaly.
Jsem smířen s tím, že každá podobná akce vyvolá kontroverze. Postup
církve kupředu je vždy doprovázen kontroverzemi. Mnozí vznášejí spoustu ná-
mitek, někdy neoprávněných, někdy oprávněných. Jelikož jsem studoval dě-
jiny probuzení, dobře vím, že jejich protagonisté někdy věřili různým hloupo-
stem, a probuzení byla často doprovázena různými podivnostmi. Kupříkladu
někteří protagonisté letničního hnutí (v době jeho vzniku v prvním desetiletí
minulého století) byli přesvědčeni, že Jeremjáš cestoval do Anglie a že Anglo-
sasové jsou potomci deseti ztracených izraelských pokolení. Letniční hnutí
z toho ovšem vyrostlo a mohlo si přičíst na vrub snad nejvíce zachráněných
lidí ve dvacátém století.
Některé ty podivnosti jsem zažil „na vlastní kůži“ v Torontu (během tzv.
„Toronto Blessing“), a přitom jsem právě v Torontu prožil s Bohem něco na-
prosto jedinečného.
Pamatuji na různé výstřelky z přelomu osmdesátých a devadesátých let,
kdy v Praze působila Voda života. Byly věci, které se mi krajně nelíbily, byly
věci, kterých jsem se vyloženě obával. Nu, čas vše prověřil. I díky tehdy půso-
bící Vodě života mnozí lidé uvěřili, někteří zůstali „divokými charismatiky“, jiní
skončili v různých sborech – u evangelikálů, u tradičních evangelíků, u kato-
líků.
Bohužel, vždy se najdou nějací sektobijci a strážci pravověří, kteří budou
proti. Chtěl byl každého povzbudit myšlenkou C. S. Lewise: Nikdo nepůjde do
pekla jenom proto, že si myslel, že Pán Bůh má vousy.
Při sebelepší snaze se nám asi nepodaří připravit akci, proti níž by ne-
bylo možno vznést nějaké legitimní námitky. Jsou věci, kterých bychom se
měli vystříhat, protože je považujeme za nesprávné. Proto jsme se my z Křes-
ťanských společenství kdysi rozešli se Stevem Ryderem. To ale neznamená, že
jsme proti němu bojovali. Pouze jsme věděli, že na některých věcech bychom
se neměli podílet, protože by to od nás nebylo upřímné a protože by to bylo
zavádějící pro lidi, za něž neseme odpovědnost. Buďme ale připraveni na to,
že Bůh možná požehná i službě lidí, s nimiž z dobrých důvodů nesouhlasíme.
Máme tedy nedostatky přehlížet? Jistěže ne. Tam, kde je to možné, se
můžeme pokusit si něco s pořádajícími autoritami vyjasnit, případně stanovit
určité hranice. Nicméně neměli bychom opouštět postoj apoštola Pavla, který
napsal: „Někteří sice hlásají Krista také ze závisti a řevnivosti, jiní však i z
dobré vůle. Jedni z lásky, neboť vědí, že jsem tu k obraně evangelia, druzí
zvěstují Krista ze sobectví, ne z čistého úmyslu, a domnívají se, že k mým
poutům přidají soužení. Co tedy? Jen když se jakýmkoli způsobem, ať s po-
stranním úmyslem, ať pravdivě zvěstuje Kristus; a z toho se raduji. Ale budu
se i dále radovat“ (Fp 1:15-18).
Domnívá se snad někdo z kritiků, že sem Ben Fitzgerald přijel zvěstovat
Krista s postranním úmyslem? Nebo ze závisti a řevnivosti?
Radujme se z toho, že se zvěstuje evangelium. Pokud se nám zdá, že to
někdo dělá špatně, zkusme to dělat lépe.
Na závěr bych se chtěl zastavit u jedné konkrétní námitky. Na jednom
videu varujícím před akcí Awakening a před Benem Fitzgeraldem hovořil Ben
Fitzgerald ke studentům bethelské biblické školy, shromážděným u hrobu
Smithe Wigglesworthe. Někteří studenti si prý lehali na hroby velkých Božích
mužů a žen s prosbou, aby na ně přešla jejich moc. (To už jsem sice na videu
neviděl, ale dejme tomu, že je to pravda.) Je to uctívání mrtvých? Nebo je to
jen určitým krajním způsobem pojaté biblické místo z listu Hebrejům 13:7:
„Vzpomínejte na své vůdce, kteří k vám mluvili Boží slovo, pečlivě pozorujte,
jaký byl konec jejich života, a napodobujte jejich víru.“ Podotýkám, já bych to
nedělal. Ale nevidím v tom zase nic nebezpečného. A znám i biblické místo,
které možná někoho přivedlo na takové myšlenky: „Jednou se stalo, že pohřbí-
vali nějakého muže, když tu uviděli loupežnou hordu. Hodili toho muže do
Elíšova hrobu a šli. Jakmile se ten muž dotkl Elíšových kostí, ožil a postavil
se na nohy“ (2Kr 13,21). Znovu říkám: Nemyslím si, že bychom měli něco ta-
kového dělat, i když návštěvu hrobu Smithe Wiggleswortha rozhodně za
špatný nápad nepovažuji. Pokud ale kritici čekají na probuzení, které budou
moci beze zbytku, na sto procent schválit, obávám se, že čekají marně.
Zachovejme tedy klid, radujme se z toho, že Bůh se na této akci mnoha
lidé dotkl a některé zázračně a slavně vysvobodil, a dělejme co nejlépe to,
k čemu nás Bůh volá. Pamatujme na to, že miluje Bena Fitzgeralda, Reinharda
Bonnkeho, Daniela Kolendu – i jejich kritiky.

Dan Drápal

8. července 2017



Evangelizace a boj za pravověří D.Drápal

PDF file: cl1070 evangelizace a boj za pravověří.pdf