Jak fotit železnici a vlaky

52FotoVideo 7/2008 53www.ifotovideo.cz

Jak na to
Fotografie a !eleznice maj’ mnohŽ sty"nŽ body a tŽm#$ stejnŽ st‡$’.
Ob# jsou d’tky pr%myslovŽ revoluceÉ Fotografie v&stavby !eleznic pat$’
k nejstar'’m fotodokument%m v%bec. Vlaky maj’ mnoho fanou'k%,
kte$’ v nich nalŽzaj’ jakousi podivuhodnou nostalgii kouzla d‡lek. TŽma
ã!elezniceÒ je docela 'irokŽ; jak tedy fotit vl‡"ky, pod’vejme se na to!

Fotografujeme

!eleznici
P!vab stroj!

Vlak
v krajin"
Sn’mek lokomotivy nebo !elezni"n’ho vagonu
by m#l technicky bezchybn# a vizu‡ln# zaj’mav#
informovat o jejich vzhledu a charakteru. Fotograf
p$itom obvykle mus’ vych‡zet z danŽho prost$ed’
a mnohdy nem‡ na vybranou denn’ dobu po$’zen’
z‡b#ru, proto!e ta je dan‡ j’zdn’m $‡dem. Chce-li
zachytit ur"it% typ, je takov% fotograf podoben lovci.
Pro perfektn’ a zaj’mav% sn’mek mus’ $e&it ot‡zku
œhl' pohledu, nasv’cen’, lesk', p$i"em! na zvl‡dnut’
œkolu b#hem pohybu vlaku nem‡ mnoho "asu.
Fotografov‡n’ !eleznice m‡ mnohŽ sty"nŽ body
s fotografov‡n’m krajiny. I kdy! v%stavba !eleznic
kdysi znamenala velmi radik‡ln’ z‡sahy "lov#ka do
p$’rodn’ho prostoru, v sou"asnŽ dob# ji vn’m‡me na
rozd’l od d‡lnic jako organickou sou"‡st !ivotn’ho
prost$ed’. A vlak proj’!d#j’c’ krajinou m‡ svŽ osobitŽ
kouzlo a stoj’ za to mu n#kdy i m‡vatÉ !. Pro fotografa
"ekaj’c’ho na ãsv'j vlakÒ na p$edem vyhlŽdnutŽm
stanovi&ti je nejpodstatn#j&’ heslo ãB%t p$ipravenÒ.

#eleznice

magick‡3
Sv#t !eleznice m‡ mnoho podob, m‡ sv‡ kr‡sn# tajemn‡
a okouzluj’c’ z‡kout’, ale i svŽ stinnŽ kouty. Tajemno a magi"nost
nach‡z’me zejmŽna v j’zd‡ch parn’ch vlak' a historick%ch souprav
v'bec a obecn# v podve"ern’ atmosfŽ$e. Z fotografickŽho
hlediska vyu!’v‡me pro p'sobiv% z‡b#r nejr'zn#j&’ch
princip' zn‡m%ch z jin%ch oblast’ dopravn’ techniky.
Na cest‡ch vlakem m'!eme programov# hledat
a objevovat a mnohdy na n#co bizarn’ho naraz’me zcela
n‡hodn#. N‡hoda ale pom‡h‡ p$ipraven%m !.

No!n’ sn’mek
vlaku proveden"

dlouh"m !asem,

tud’# je vlak

pohybov$

rozost%en". Vlak

sv"m reflektorem

osv$tlil vjezdovŽ

n‡v$stidlo a blesk

odp‡len" na

druhou lamelu

je&t$ zv"raznil jeho

ramena nat%en‡
reflexn’ barvou.
Foto: Martin V‡lek54FotoVideo 7/2008 55www.ifotovideo.cz
Hled‡n’ stanovi!t"

Volba vhodnŽho stanovi&t# pro fotogra-
fov‡n’ !elezni"n’ch stroj' je nesm’rn#
d'le!it‡, nebo( jde o v%sti!nŽ zachycen’
stroje, jeho kr‡sy, s’ly a elegance. Stroj

by m#l b%t zachycen v typickŽ situaci

technicky co nejlŽpe. Volbou stano-
vi&t# bere fotograf v œvahu i estetickŽ
p'soben’, p$i"em! zvl‡&( d'le!itŽ je

vn’mat barvy a kontrasty. Podhled

monumentalizuje, p$’m% pohled m'-

!e n#kdy p'sobit nudn#, nadhled je

vhodn% jen n#kdy a sp’&e s dopl)kem
krajiny. JinŽ je stanovi&t# pro detail,
jinŽ pro celek.

Sv"telnŽ podm’nky

Volba sv#teln%ch parametr' m'!e m’t

zcela z‡sadn’ v%znam pro hodnocen’

kvality sn’mku. N#kdy je dokonce nut-

no po"kat na p$’hodnou ro"n’ dobu,

kdy bude osv#tlen’ a nezbytnŽ okol’

k dosa!en’ fotografovy p$edstavy co
nejp$’hodn#j&’. Fotografov‡n’ vyhlŽd-

nutŽho konkrŽtn’ho stroje tak m'!e

b%t i "asov# n‡ro"nŽ, nebo( sn’mku
Parn’ lokomotiva byla kdysi jedn’m ze symbol% pokroku, parn’ stroj p$’mo jeho zt#lesn#n’m.
I sou"asnŽ sn’mky parn’ch lokomotiv m’vaj’ sv%j symbolick& akcent, ostatn# i i mnohŽ
jinŽ !elezni"n’ stroje jsou vylo!en# kr‡snŽ. Jak co nejlŽpe zachytit ã!eleznŽho o$eÒ?
P"vab stroj"

1. Mezi

p%’znivci #eleznice

jsou lokomotivy

p%ezd’vanŽ

ãBrejlovecÒ ze

v&ech na&ich

v sou!asnosti

provozovan"ch

lokomotiv nejv’ce

obdivovanŽ. Stroj

754.024 proj’#d’

s osobn’m vlakem

podh'%’m (umavy

mezi N"rskem

a De&enic’. Vyu#ito

podve!ern’
atmosfŽry. Foto:

Martin V‡lek

3. Rychl’kovŽ lokomotivy ãAlbatrosÒ

pat%ily k na&im nejkr‡sn$j&’m parn’m

lokomotiv‡m. Muzejn’ expon‡t 498.022

se zvl‡&tn’m vlakem byl Martinem
V‡lkem fotografov‡n za stanic’ Jene!.
4. TakŽ detail m'#eme na sn’mc’ch vlak' dob%e uplatnit. Zvl‡&) efektn’ je u parn’ch lokomotiv, kde se
snoub’ technick‡ kr‡sa s vyj‡d%en’m s’ly a komplikovanosti stroje. V p%’pad$ Pendolina ve finskŽm Tampere
bylo hlavn’m z‡m$rem zachytit pozoruhodnou hravost, kter‡ se projevila na v"zdob$ soupravy. Foto: Lenka

Scheuflerov‡
2. Lokomotiva 555.0153 se zvl‡&tn’m vlakem na ãPra#skŽm SemmeringuÒ, kter" pat%’ ke zvl‡&) obl’ben"m
lokalit‡m fotografov‡n’ vlak'. P'vodn$ n$meck‡ lokomotiva, vyr‡b$n‡ za okupace takŽ u n‡s, pat%’
s po!tem tŽm$% 7000 vyroben"ch kus' k nej!ast$ji vyrobenŽ %ad$ parn’ch lokomotiv na sv$t$. Nadhled byl
v tomto p%’pad$ velmi vhodn". Foto: Martin V‡lek

Jak na to
mus’ db‡t na dodr!ov‡n’ p$’slu&n%ch

p$edpis' a z‡kon' spojen%ch s jeho
"innost’ v danŽ zemi.

Fotografick‡ v#zbroj

Pou!it’ vhodnŽ techniky na popisnou
fotografii !elezni"n’ho stroje vych‡z’
z œ"elu pr‡ce a ambic’ fotografa. V z‡-

sad# pam#tn’ sn’mky vlak' m'!eme
fotit s jak%mkoli typem fotop$’stroje.
Pokud jde o ãk‡cen’ lini’Ò, kterŽ se

snadno pozn‡ (a ru&’) zvl‡&t# na
elektrizovan%ch trat’ch podle k‡cej’c’ch
se sloup' trolejovŽho veden’, $e&’ se
v#t&inou korekc’ v po"’ta"i, i kdy! by
se mohly takŽ pou!’vat ãshiftovac’Ò
objektivy. TakŽ polariza"n’ filtr by se

n#kdy mohl hodit, pokud je "as z‡b#r

komponovat, kdy! je vlak v klidu a fo-
tograf ve vhodnŽm œhlu.

p$edch‡z’ studium p$edpokl‡danŽho
stanovi&t# a ur"en’ nejvhodn#j&’ch sv#-

teln%ch pom#r' s nutn%m p$ihlŽdnut’m
k dob# j’zdy vlaku.

Nejv"t!’ œskal’

Nejv#t&’ z‡ludnost’ fotografov‡n’
!elezni"n’ch stroj' nen’ zp'sob za-
chycen’ hran jej’ho objemu, ale Ð po-
"as’. Fotograf m‡ vyhlŽdnutŽ m’sto,

v’, v kolik hodin vlak projede a jak‡

bude v tu dobu teoretick‡ sv#teln‡

situace, ale ono za"ne pr&et. A dal&’

j’zda vyhlŽdnutŽho typu bude t$eba

za t%denÉ Dal&’m rizikem m'!e b%t
fotografova bezpe"nost Ð fotograf 56FotoVideo 7/2008 57www.ifotovideo.cz

Jak na to
Nejen ve fotografii, ale i v malb# bylo vytvo$eno mnoho d#l zn‡zor(uj’c’ch mnohdy ve velice
pocitovŽ rovin# j’zdu vlaku krajinou. I kdy! je vlak technick&m prvkem, v p$’rodn’m r‡mci je
obvykle vn’m‡n pozitivn# jako cosi namnoze p%vabnŽho a okouzluj’c’ho. Takov& je i n‡' pohledÉ

Vlak v krajin#

5. Viadukty

a mosty

konfrontovanŽ

s jedouc’m

vlakem pat%’ mezi

vyhled‡vanŽ

fotografickŽ

objekty. Mezi

na&e nejkr‡sn$j&’

#elezni!n’ stavby

v'bec pat%’ viadukt

u zast‡vky Novina
na Liberecku.

Na sn’mku je

s lokomotivou

749.258 v !ele
rychl’ku R 697.

Foto: Martin V‡lek

7. Rakousk‡ Semmeringbahn je prvn’

horskou trat’ na sv$t$ a je dokonce

zapsan‡ na seznamu sv$tovŽho

kulturn’ho d$dictv’ UNESCO. U tohoto
sn’mku byl pou#it p%echodov" filtr, kter"

dotvo%il dramatickou oblohu. Na sn’mku
vlak EC 33 Allegro Stradivari z V’dn$ do
Ben‡tek zdol‡v‡ stoup‡n’ p%ed stanic’

Breitenstein. Foto: Martin V‡lek

6. Mezi

nejkr‡sn$j&’,

a z‡rove*

nejn‡ro!n$j&’

horskŽ trat$

v Evrop$ n‡le#’

Arlbersk‡ dr‡ha
v Rakousku.
U sn’mk' vlak'

v krajin$ b"v‡

vhodnŽ pou#’vat
polariza!n’ filtr.

Na sn’mku mezi

stanicemi Roppen

a Imst-Pitztal

v œdol’ Innu je

lokomotiva Taurus

s vlakem EC 160
Maria Theresia.

Foto: Martin V‡lek
8. Velmi kr‡tkŽ ohnisko se u sn’mk' lokomotiv pou#’v‡ z%’dka, nebo) jim !asto neslu&’. Sn’mek rakouskŽ
elektrickŽ lokomotivy Taurus (latinsky b"k) po%’zen" objektivem s 20mm ohniskem ekvivalentn’m kinofilmu
stroj efektn$ monumentalizuje, tud’# kr‡tkŽ ohnisko zde bylo velmi p%’hodnŽ. Ide‡ln’ nasv’cen’, p'sobiv"
barevn" kontrast. EC 158 Croatia Martin V‡lek zachytil na Krauselklause viaduktu na pravŽ Semmeringbahn.
Volba stanovi!t"

Fotografov‡n’ vlaku v krajin# m'!e

b%t ryze n‡hodnŽ, nebo se fotograf

zam#$’ na ur"it% spoj, co! je mnohem
komplikovan#j&’, proto!e mus’ vych‡zet
z j’zdn’ho $‡du. Pro z’sk‡n’ kvalitn’ho
sn’mku, kdy vlak a krajina jsou v ur"i-
tŽ soun‡le!itosti, je p$edev&’m nutnŽ

vybrat vhodnŽ m’sto s rozumn%m

odstupem od koleji&t#. SvŽ stanovi&t#
fotograf vol’ takŽ s p$ihlŽdnut’m ke

sv#teln%m pom#r'm. Z pohybu vlaku

krajinou by m#lo b%t z$ejmŽ, !e vlak

jede. Sn’mek by m#l m’t svou logiku
v uspo$‡d‡n’, jist% rytmus a $‡d, kter%

se ne v!dy da$’ zachytit. Vd#"n% b%-
v‡ barevn% kontrast. Zvl‡&tn’ kapitolu
tvo$’ sn’mky historick%ch j’zd vlak', kde
mohou vznikat takŽ zaj’mavŽ report‡!e
ze z‡kulis’.

Sv"telnŽ podm’nky
K volb# stanovi&t# fotografa p$isp’vaj’
sv#telnŽ pom#ry, u nich! fotograf mus’

um#t odhadnout, jakŽ nastanou v dob#
p$edpokl‡danŽ j’zdy vlaku. Z osobn’ zku-
&enosti mohu doporu"it focen’ na form‡t

RAW v manu‡ln’m re!imu, p$i"em! "as
expozice z‡vis’ na œhlovŽ rychlosti, danŽ
kombinac’ rychlost’ vlaku a vzd‡lenost’

fotografa od n#ho. P$i v#t&’ rychlosti
vlaku sŽriovŽ sn’m‡n’ zpravidla nem‡
valn% smysl. Nejlep&’m ro"n’m obdob’m
pro focen’ vlak' je jaro a podzim. A takŽ
zima m‡ svŽ kouzlo.

Nejv"t!’ œskal’
Nejv#t&’m œskal’m sn’mk' vlak' v kra-
jin# je ur"it% chaos v zobrazen’. Proto
mus’ b%t stanovi&t# pe"liv# vybr‡no.

Fotografick‡ v#zbroj
Na sn’mky vlak' v krajin# se m'!e v pod-
stat# vyu!’t v&ech typ' fotop$’stroj',

zvl‡&t# vhodnŽ jsou ov&em digit‡ln’
zrcadlovky. Pokud jde o filtry, m'!e se
uplatnit polariza"n’ pro ztmaven’ oblohy
a n#kdy tŽ! &ed% p$echodov%. 58FotoVideo 7/2008 59www.ifotovideo.cz

Nejv"t!’ œskal’
Nejv#t&’m œskal’m n‡ladov%ch sn’mk'

obecn# je nesklouznout ke k%"i, tady
m‡m na mysli r'znŽ "erv‡nky a jit$enky

nad jedouc’m vlakem. To v&e v sob#
skr%v‡ potenci‡ln’ nebezpe"’ sklouznut’

k sentimentu. Pamatujme, !e kresba ve
sv#tlech mus’ b%t, p$ez‡$en’ ve sv#tl%ch
parti’ch na v#t&’ plo&e je chybou.

Jak na to
Sn’mky s n‡ladovou atmosfŽrou pat$’ z v&tvarnŽho hlediska k nejœsp#'n#j'’m, nebo)
u nich p%sobiv‡ sv#teln‡ atmosfŽra m‡ p$ednost p$ed popisnou informac’. Vyj‡d$en’
atmosfŽry m%!e sn’mku vtisknout v&razn# emotivn’ akcent. Takov& sn’mek nen’ objektivn’
zpr‡vou, ale vtisk‡v‡ n‡m#tu subjektivn’ pe"e) vid#n’ fotografa. Mnohdy tak b&v‡
v&pov#d’ o samotnŽm fotografovi, o jeho citlivosti a vztahu k fotografovanŽmu

$eleznice magick‡

9. V mnoha

p%’padech

atmosfŽru m’sta

a d$je vystihuje
pohled !lov$ka.

Mu# v parn’m

vlaku œzkokolejky

na !eskou Kanadu

za Jind%ichov"m

Hradcem. Foto: PS
10. Protip—lem pohybov$ rozost%enŽho vlaku (viz foto na s. É ) je ost%e vykreslen"
vlak, z jeho# okna fotograf nasn’mal rozost%enou krajinu. Dal&’ mo#nost’ je vhodn$
rozost%it okol’ trati v grafickŽm programu; vlak v +eskŽ Kanad$. Foto: PS
Volba stanovi!t"
Volba stanovi&t# u n‡ladov%ch sn’mk'

!eleznice nevych‡z’ ze snahy naplnit
sv'j katalog typ' dal&’m "’slem, ale

"ist# ze z‡m#ru fotografa, kter% se

sna!’ co nejlŽpe vyu!’t sv#teln%ch

podm’nek. Vlaky tak mohou "init jen

jakousi kulisu fotografov%ch &ir&’ch
v%tvarn%ch z‡m#r'.

Sv"telnŽ podm’nky

Sv#telnŽ podm’nky vych‡zej’ z po!a-

dovanŽ atmosfŽry. MnohŽ n‡ladovŽ
sn’mky !eleznice vznikaj’ na rozhran’

dne a noci, vd#"nŽ jsou takŽ sn’mky
s no"n’m osv#tlen’m. V t#chto p$’padech
je zejmŽna d'le!itŽ, aby fotograf um#l
zach‡zet s pamatry volby expozi"n’ho

"asu vzhledem ke svŽmu z‡m#ru (ro-

zost$en’ pohybem, blesky na druhou
lameluÉ). Zda$ilŽ sn’mky m'!e p$inŽst

mŽn# obvykl‡ atmosfŽra (mlha, n‡-
mraza, dŽ&(É).
11. Nejvd$!n$j&’ vyj‡d%en’ atmosfŽry

#eleznice nalezneme na podve!ern’ch
a no!n’ch z‡b$rech, kde b"v‡ vhodnŽ

konfrontovat r'znŽ teploty sv$tla. Ke
sn’mk'm pom'#e stativ nebo takŽ lavi!ka
!i beton peronu ). Na sn’mku je zast‡vka
Fota trati mezi Corkem a Cobhem v Irsku.
(Zde n‡s zvl‡&) zaujala informa!n’ cedule
se sd$len’m, #e ãCestuj’c’ se v #‡dnŽm
p%’pad$ nesm’ spolŽhat, #e vlak pojede.Ò).

Foto: PS
12. K p'sobivŽmu vyj‡d%en’ atmosfŽry kolem #eleznice pom‡haj’ p%evody do odst’n' &edi. U mnoha
digit‡l' je mo#nŽ takŽ volit ãhistorizuj’c’Ò t—n sŽpie i dal&’ barevnŽ t—ny, p%i!em# je mo#nŽ navolit filtry, kterŽ
softwarov$ pozm$n’ sn’mek p%ibli#n$ tak, jako kdyby byl pou#it p%’slu&n" optick" filtr u !ernob’lŽho filmu.
Na sn’mku je parn’ lokomotiva 354.7152 na ãPra#skŽm SemmeringuÒ v mlze, kterou rozpou&t’ sv"mi paprsky

rann’ slunce. Foto: Martin V‡lek

Fotografick‡ v#zbroj

Na sn’mky tajemn%ch z‡kout’ a ma-

gick%ch motiv' z prost$ed’ !eleznice
se v podstat# m'!e vyu!’t v&ech typ'
fotop$’stroj' i fotomobil'. P$i zachycen’
podve"ern’ch a no"n’ch motiv' je po-
chopiteln# vhodn% stativ, p$i pou!’v‡n’
blesku p$’ru"n’ blesk, nejlŽpe systŽmov%.

Omezen‡ barevn‡ &k‡la nebo rytmus

u n#kter%ch motiv' m'!e v n#kter%ch
p$’padech p$inŽst velice p'sobivŽ "er-
nob’lŽ ztv‡rn#n’.

VENIS DOLOBOR SUMMY
NOS NULLANDIO CON.60FotoVideo 7/2008 61www.ifotovideo.cz

s‡n#k blesku. P$ed objektivem m‡m
po$‡d nasazen% UV filtr. Je to p$edev&’m
kv'li ochran# objektivu, kdy! kv'li z‡b#-
ru t$eba prolŽz‡m hou&t’mÉ D‡le ob"as
pou!’v‡m polariza"n’ a p$echodov% filtr.

A samoz$ejm# nesm’m zapomenout na
velmi d'le!itou pom'cku !elezni"n’ho
fotografa Ð j’zdn’ $‡d.

Up!ednost"ujete ji# pouze digit‡ln’
z‡znam?

V sou"asnŽ dob# ano. M‡ pro mne dv#

hlavn’ v%hody, a to mo!nost kontroly

z‡b#ru p$’mo na m’st# a pohodlnou

a rychlou zm#nu citlivosti. Fotografuji
v%hradn# na RAW.
Jak$ je v‡% n‡zor na digit‡ln’ œpravu

sn’mk&? Jak$ pou#’v‡te program pro
na'ten’ sn’mk&?

òpravy by nem#ly m#nit charakter scŽ-

ny Ð fotografie by nem#la lh‡t. Jin‡
je situace, pokud je z‡m#rnŽ zkreslen’

reality autorov%m z‡m#rem. V tom

p$’pad# to v&ak mus’ b%t z fotografie
jasn# patrnŽ. K na"ten’ sn’mk' jsem

pou!’val Phase One Capture LE verzi,

ned‡vno jsem si zakoupil skv#l% DxO

Optics Pro, kter% pova!uji za opravdu
œ"inn% n‡stroj.
Jak z‡lohujete data?

Fotky ukl‡d‡m na dvou extern’ch dis-
c’ch plus na DVD jako z‡lohu.

Jak na to
MUDr. Martin V‡lek (*17. 3. 1977) se fotografov‡n’ vlak% jako svŽmu
nejv#t'’mu kon’"ku v#nuje od roku 1997. Vystudoval 1. lŽka$skou fakultu
v Praze a v sou"asnosti se profesn# v#nuje p$ev‡!n# nefrologii a dial&ze.
Publikoval n#kolik fotografi’ v "asopisech *elezni"n’ magaz’n a Dr‡ha. Na
internetu uve$ej(uje fotografie !eleznic ve svŽ autorskŽ fotogalerii.

Odkaz: http://www.martinvalek.net

Technika

pro fotografov‡n’ !eleznice
JakŽ fotop!’stroje pro fotografov‡n’
sv(ta #eleznice pou#’v‡te a pro'?

Domn’v‡m se, !e k fotografov‡n’
vlak' je ide‡ln’ zrcadlovka, v dne&n’
dob# digit‡ln’. V sou"asnosti fotografuji

fotoapar‡tem Canon 30D. D$’ve jsem

pou!’val anologov% Pentax MZ5N
a je&t# p$edt’m jsem za"’nal s rusk%m

Zenitem. Oba v minulosti pou!’vanŽ

fotoapar‡ty mne postupn# za"aly sv%-

mi mo!nostmi omezovat. Naopak nyn’

pou!’van% Canon mi sv%mi mo!nostmi
tŽm#$ pln# vyhovuje.
JakŽ objektivy a pro'?

Objektivy pou!’v‡m t$i: Canon EF

24Ð70/2,8, Canon EF 70Ð200/2,8 a To-

kina 12Ð24/4. Vzhledem k tomu, !e p$i
fotografov‡n’ vlak' jste "asto omezen

v%b#rem m’sta, odkud je mo!no foto-
grafovat, d‡v‡m v sou"asnosti p$ednost

objektiv'm s prom#nn%m ohniskem
a v%&e zm’n#nŽ objektivy nab’zej’ na
zoomy dobrou optickou kvalitu.
JakŽ fotop!’slu%enstv’?
P$edev&’m je to stativ, kter% a" nen’

nejleh"’, s sebou tŽm#$ v!dy nos’m,

pokud jdu fotografovat. Umo!)uje mi

p$esnŽ nastaven’ z‡b#ru a v okam!iku
j’zdy vlaku se m'!u soust$edit ji! jen

na spr‡vn% okam!ik expozice. Pr‡ci se

stativem mi je&t# usnad)uje kabelov‡
spou&(, œhlov% hled‡"ek a vodov‡ha do

INZER

Reflexn’ vesta

Vstup do koleji&t$ je mimo

ve%ejn$ p%’stupn‡ m’sta dle

z‡kona zak‡z‡n. ,elezni!n’

fotografovŽ se mu p%esto

n$kdy nevyhnou. Aby se

!lov$k ale mohl bezpe!n$

pohybovat v koleji&ti, mus’

o #elezni!n’m provozu mnoho

v$d$t a bez t$chto znalost’ je

t%eba p%ed ch'z’ po kolej’ch

d'razn$ varovat, proto#e ani

sebev"razn$j&’ reflexn’ vesta
#‡dn" vlak nezastav’.

Canon EF 70Ð200/2,8

M'j nejobl’ben$j&’

objektiv, kter" m‡

skv$lou optickou

kvalitu. Del&’

ohniskov‡ vzd‡lenost

m'#e d‡t fotce
p'sobivou dynamiku.

Tokina 12Ð24/4

NejmŽn$ !asto

pou#’van" objektiv,

kter" ale dok‡#e d‡t

fotografii vlaku jinou
perspektivu.

Kabelov‡ spou&)

Ve spojen’ se stativem

ide‡ln’ dvojiceÉ

Vodov‡ha do

s‡n$k blesku

Canon 30D

Zde s nasazen"m objektivem Canon

EF 24Ð70/2,8; fotoapar‡t mne nijak

v"razn$ neomezuje, jen ob!as bych
uv’tal, kdyby zvl‡dl v’ce sn’mk' za
sekundu.

Stativ Manfrotto 055 PROB

s hlavou Markins M10

Stativ mi umo#*uje p%esn$

nastavit z‡b$r a soust%edit

se jen na spr‡vn" okam#ik
po%’zen’ z‡b$ru.

J’zdn’ %‡d

ãBibleÒ #elezni!n’ho
fotografaÉ62FotoVideo 7/2008 63www.ifotovideo.cz

Pavel Scheufler

www.scheufler.cz

Jak na to

Fotografujeme $eleznici pro 3D
Ing. Milan *im'nek, Ph.D. (*1975) ve svŽm volnŽm "ase realizuje projekt
virtu‡ln’ho modelu Prahy, kter% m‡ nav’c umo!nit 3D v%lety do r'zn%ch
epoch. Zat’m m'!eme na jeho webu vid#t Vinohrady a +i!kov a okol’
Hlavn’ho n‡dra!’. Zeptali jsme se, jak modeluje sv#t !eleznice?

Mal" #ert’k,

v’cemŽn$
nepravd$podobn":

vl‡!ek na

VinohradskŽ t%’d$

u n‡m$st’ Ji%’ho

z Pod$brad

Hlavn’ n‡dra#’

v Praze sm$rem od

tunelu

Hlavn’ n‡dra#’

v Praze sm$rem

k tunelu

17. Varianty pro #elezni!n’ vagon

Foto 15

Foto 16

Modelov‡n’

Vytv‡$en’ virtu‡ln’ho modelu !elez-

ni"n’ho vozidla lze rozd#lit do "ty$
f‡z’ Ð p$’prava podklad', modelov‡n’
kostry, p$’prava textury a ãobalen’Ò kostry
modelu texturou.

P$’prava

Podobn# jako v klasickŽm model‡$stv’
mus’me nejprve shrom‡!dit poklady.
Nejd'le!it#j&’ jsou rozm#ry a p$ehledn%

n‡rys, p'dorys a bokorys nebo p$’mo
tov‡rn’ v%kres. U!ite"nŽ m'!e b%t se-
zn‡men’ s histori’ modelovanŽho typu,

s jeho r'zn%mi v%vojov%mi variantami
a p$’padn# rekonstrukcemi.

Modelov‡n’ kostry
Z‡kladn’ tvar se vymodeluje pomoc’ s’t#
bod' a spojnic mezi nimi (viz obr. 15).

Body um’s(ujeme libovoln# do prostoru

a spojnicemi vyjad$ujeme hrany. Plocha

mezi spojnicemi mus’ b%t rozd#lena na
trojœheln’ky, kterŽ jsou z‡kladn’m staveb-
n’m prvkem. Postupn# p$id‡v‡me dal&’
a dal&’ trojœheln’ky r'zn%ch velikost’, a!

dos‡hneme po!adovanŽho tvaru. Zaob-
lenŽ tvary a kola je nutnŽ aproximovat
dostate"n%m po"tem trojœheln’k'. ,’m je
trojœheln’k' v’ce, t’m je v%sledek lep&’, ale
z‡rove) v’ce zat#!uje grafick% procesor p$i
pozd#j&’m vykreslov‡n’. Je-li na&’m c’lem
model jednŽ konkrŽtn’ lokomotivy, m'-

!eme vymodelovat ka!d% detail a pou!’t
t$eba i milion trojœheln’k'. Modelujeme-

li m#sto, ve kterŽm se maj’ pohybovat

stovky dopravn’ch prost$edk', m‡me
na ka!dŽ jednotlivŽ vozidlo k dispozici
kolem jednoho tis’ce trojœheln’k' a to
nutn# vede ke zjednodu&ov‡n’.

Textura
Textura se pou!’v‡ pro ãobalen’Ò kostry

modelu. Textura je podobn‡ archu vy-
st$ihov‡nky p$ed slo!en’m (viz obr. 16).

Pro ka!dou "‡st povrchu modelu mus’
existovat na textu$e m’sto, ze kterŽho
se pou!ije kresba. Pro ka!d% trojœheln’k
z kostry ur"’me oblast textury, kter‡ bude
na tento trojœheln’k obtisknuta. Ur"it
tuto oblast pro ka!d% z tis’c' trojœheln’k'
tvo$’c’ch model je pom#rn# pracnŽ.
Texturu tvo$’ ãv%st$i!kyÒ z r'zn%ch fo-
tografi’ vhodn# poskl‡danŽ do obdŽl-
n’kovŽho form‡tu. U slo!it#j&’ch textur
zabere "as vymyslet vhodnŽ rozm’st#n’
jednotliv%ch v%st$i!k', aby se nep$ekr%-
valy, a p$itom vyplnily co nejlŽpe danou

plochu. U ka!dŽho v%st$i!ku se mus’

zcela odstranit distorzn’ vady objek-
tivu a perspektivn’ zkreslen’. Z‡rove)
je t$eba editovat histogram a vyv‡!en’
b’lŽ, aby u v&ech v%st$i!k' byly navz‡jem
v souladu. Zvl‡&tn’ pŽ"i je nutnŽ v#novat

m’st'm, kde bude na modelu jeden v%-
st$i!ek p$ech‡zet na druh%, aby tyto ã&vyÒ

nebyly patrnŽ. Dob$e ud#lanou texturou

lze opticky vylep&it model i v p$’pad#
men&’ho mno!stv’ pou!it%ch trojœheln’k'.
Op#t plat’, !e "’m v#t&’ je textura, t’m
je v%sledn% model lep&’, ale o to v’ce

zabere m’sto v (omezenŽ) pam#ti na
grafickŽ kart#.

Fotografov‡n’
Focen’ pro texturu m‡ sv‡ specifika.

Kompozice sn’mku nebo vyp‡len‡ ob-
loha nejsou podstatnŽ, proto!e z ka!dŽ
fotografie se vyst$ihne pouze po!adovan‡
"‡st. ZejmŽna "ernŽ parn’ lokomotivy

se fot’ obt’!n#. P$i focen’ je

nutn‡ zata!en‡ obloha. P$i

slunci ka!d% v%stupek nav’c

vrh‡ st’n, kter% je pak nutnŽ

pracn# retu&ovat. Na jeden

model je t$eba nafotit des’t-

ky a! stovky fotografi’, n#kdy
z pon#kud krkolomn%ch pozic.

ISO je vhodnŽ nastavit n’zkŽ

a nem#nit jej v pr'b#hu sn’m‡n’

jednoto typu. V%hodou je zoom
velkŽho rozsahu a redukce vibrac’.

Ne v!dy se poda$’ nafotit v&echny

strany nebo detaily, proto!e loko-

motiva stoj’ u zdi nebo jsou za n’

p$ipojeny vagony. TakŽ se st$echou

b%v‡ problŽm. Nezb%v‡ ne! po"kat

na dal&’ parn’ v’kend a doufat, !e

vyjde po"as’ Ð tedy zata!en‡ oblo-

ha. N#kdy uplyne rok i v’ce, ne! se

poda$’ p$ipravit cel‡ textura a model

dokon"it. Postupn# lze takŽ vytv‡$et

ãknihovnuÒ r'zn%ch prvk', jako jsou
st$echy, n%tovanŽ plechy, kola, sp$‡hla,
n‡razn’ky apod. Do ur"itŽ m’ry jde pak
p$i vytv‡$en’ textury pou!’t i vhodn#
zvolen% n‡hradn’ prvek.

V#sledek
V profesion‡ln’ch firm‡ch jsou specialistŽ
na p$’pravu textur a specialistŽ na mo-
delov‡n’ kostry. S trochou shov’vavosti
k v%sledku se lze nau"it oboje a s rostouc’
zku&enost’ se i zkracuje doba celkovŽ pr‡-
ce. Za p$edpokladu, !e jsou u! k dispozici

v&echny pot$ebnŽ fotografie a v%kresy,
mi pro st$edn# slo!it% model dopravn’ho
prost$edku trv‡ p$’prava textury p$ibli!n#
8 hodin a stejn# tak i n‡slednŽ modelo-
v‡n’ kostry a jej’ obalen’ texturou.

Podobn# jako !elezni"n’ modely se
vytv‡$ej’ i modely dal&’ch dopravn’ch

prost$edk', drobn%ch objekt' a modely

v%znamn%ch budov. P$esto!e vyr‡b’m

3D model Prahy, ob"as r‡d ut’k‡m

k modelov‡n’ vagonu nebo lokomotivyÉ
Dal&’ uk‡zky k tomuto "l‡nku a v%sledky
dosavadn’ pr‡ce jsou na www.Praha4D.
net/fv08. D#kuji takŽ v&em, kte$’ mi po-
mohli p$i z’sk‡v‡n’ podklad' pro pr‡ci
na virtu‡ln’m modelu Prahy.

Milan !im"nek
loha nejsou podstatnŽ, proto!e z ka!dŽ
fotografie se vyst$ihne pouze po!adovan‡
"‡st. ZejmŽna "ernŽ parn’ lokomotivy
z pon#kud krkolomn%ch pozic.

ISO je vhodnŽ nastavit n’zkŽ

a nem#nit jej v pr'b#hu sn’m‡n’

jednoto typu. V%hodou je zoom
velkŽho rozsahu a redukce vibrac’.

Ne v!dy se poda$’ nafotit v&echny

strany nebo detaily, proto!e loko-

motiva stoj’ u zdi nebo jsou za n’

p$ipojeny vagony. TakŽ se st$echou

b%v‡ problŽm. Nezb%v‡ ne! po"kat

na dal&’ parn’ v’kend a doufat, !e

vyjde po"as’ Ð tedy zata!en‡ oblo-

ha. N#kdy uplyne rok i v’ce, ne! se
M‡te n(jak$ sen o ide‡ln’ fototechnice
pro focen’ #eleznice?

Fullframovou zrcadlovku asi se 12Ð14
megapixely, s rychlost’ sn’m‡n’ 8Ð10
sn’mk'/s a s cenou pod 40 000 K".

Co je podle v‡s hlavn’m problŽmem

fotografov‡n’ #eleznice, na co kl‡st
hlavn’ d&raz?
J‡ se p$i fotografov‡n’ sna!’m zachytit
vlak v sepjet’ s prost$ed’m Ð krajinou,
kterou proj’!d’. Proto hlavn’ d'raz kladu
na v%b#r m’sta, odkud fotografovat.
Nejv#t&’ problŽm je po"as’. Na rozd’l

od krajin‡$', kte$’ si mohou okam!ik
stisknut’ spou&t# zvolit nap$’klad podle

dramati"nosti oblohy nebo nasv’cen’
krajiny, mus’ !elezni"n’ fotografovŽ

stisknout spou&( v okam!iku, kdy jim

vlak proj’!d’ p$ed objektivem. Pokud

v tomto okam!iku p$ijde nevhodn%

mrak, m'!e to znamenat, !e za foto-
grafi’ pojedete znovu.
M‡te hezkŽ webovŽ str‡nkyÉ Jak jste
si je d(lal, v jakŽm programu?

D#kuji za pochvalu. Web jsem si navr-
hoval s‡m a sna!il jsem se o co nejjed-

nodu&&’ design, aby vynikly fotografie
a div‡k nebyl ru&en zbyte"n%mi prvky.
K—d p’&u ru"n#.

Pokud m‡ n(kdo osobn’ web s fotkami,

'emu by m(l p!i v$b(ru a udr#ov‡n’

str‡nek v(novat podle v‡s nejv(t%’
pozornost?
SebekritickŽmu v%b#ru fotografi’.

Rozhod# nen’ vhodnŽ d‡vat na web
v&e, co "lov#k vyfotil. MŽn# je v tomto
p$’pad# v’ce.
D(kuji za rozhovor.


Jak fotit železnici a vlaky

PDF file: http://www.scheufler.cz/cs-CZ/files/2317/Zeleznice.pdf