Duše voličů ANO očima sociologů

Duše voličů ANO očima sociologů: kauzy v peněžence

nepocítí a nevidí alternativu

ELIŠKA ČERNÁ

JAN WIRNITZER
Aktuální kauzy premiéra Andreje Babiše podle sociologů volebními preferencemi ANO
neotřesou. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Zhruba za měsíc se začne napjatě čekat na průzkumy veřejného mínění, které zodpoví otázku, jak se změní síla hnutí ANO
po obnovení stíhání Andreje Babiše a zveřejnění auditní zprávy o jeho střetu zájmů. Podle odborníků oslovených Deníkem N
si ovšem odpověď můžeme s vysokou pravděpodobností říci už nyní. „Ne ţe to s preferencemi hnutí ANO nemusí hnout. Ono to
s nimi nehne. Na víc neţ 99 procent jde říci, ţe se to nezmění,“ soudí dlouholetý analytik Centra pro výzkum veřejného mínění
(CVVM) Jan Červenka.

Jeho slova potvrzuje i šéf STEM Martin Buchtík. A odkazuje na loňský případ kolem Andreje Babiše mladšího. „Tehdy se
spekulovalo, ţe kauza bude mít za následek pokles volebních preferencí hnutí ANO. Nakonec se stal přesný opak a přívrţenci hnutí
se krátkodobě zmobilizovali, aby deklarovali své voličské preference směrem k ANO,“ vysvětluje.
Řečeno v číslech: poté co premiérův syn vypověděl, ţe jeho otec chtěl, aby zmizel, a následně jím byl označen za duševně
nemocného, podpora hnutí ANO podle CVVM vzrostla z 29,5 % na 33,5 %.
[ TIP: Souhrn dne podle editorů Deníku N. Odebírejte Notes s výběrem nejdůležitějších událostí dne s odkazy na zajímavé texty.

Přečtěte si také
Svěřenské fondy mají chránit Babiše, ne veřejný zájem. Jejich založení bylo nemravné a možná

neplatné, píší auditoři

Dění kolem auditu a Čapího hnízda v tuto chvíli není uzavřené. Buchtík si myslí, ţe hraje roli i to, ţe jsou obě kauzy poměrně
nepřehledné, táhnou se, není jasné, kde je pravda, kdo jsou aktéři. „Z hlediska veřejnosti se neděje nic zásadního, podle ní je to jen
bouře ve sklenici vody,“ je přesvědčený Buchtík.
Deník N se proto obrátil na sociology s prostým dotazem: Podle čeho se voliči ANO rozhodují, zda hnutí premiéra Andreje Babiše
zachovají přízeň?
Buchtík i Červenka se shodují v tom, ţe odborníci, jiţ se zabývají politikou, novináři i lidé, kteří hodně sledují zprávy, se při volbách
rozhodují podle jiných kritérií neţ mnoho voličů „mimo bublinu“.
„Máme to hodně vyhroceně postavené, díváme se na to z našeho pohledu konzistentně. Ale spousta lidí politiku zase tak moc
neřeší,“ upozorňuje Červenka a připomíná, jak například četní voliči Marka Hilšera z prvního kola prezidentských voleb v roce 2018
v druhém kole volili Miloše Zemana. Z pohledu mnohých stoupenců Jiřího Drahoše nepochopitelně.

„Je to kampaň“ funguje
Jinými slovy: to, co někdo označí za jasný důvod, proč „teď uţ Babišovi nikdo nemůţe věřit“, pro jiného důvodem být nemusí.
„Voliči ANO ony kauzy vnímají jako politicky motivovanou a účelovou záleţitost,“ shrnuje Červenka.
Poměrně velkou roli podle něj hraje to, jak se lidem daří nebo jak reflektují svou ţivotní situaci. „Motivace je jednoduchá. Lidé jsou
spokojení s tím, jak hodnotí ekonomickou situaci, ţivotní úroveň domácnosti, politickou situaci – myslím tím voliče ANO. Většina
z nich je v porovnání s průměrem výrazně spokojenější,“ říká Červenka.
Buchtík navíc upozorňuje na to, ţe se za Babiše například zvýšily důchody, coţ je sice zesměšňovaná, ale pro velkou část lidí
v důchodovém věku podstatná věc. „Pro tyto lidi je 500 korun navíc hodně peněz,“ dodává.
Poslední volební model zveřejněný Centrem pro výzkum veřejného mínění. Foto: CVVM

Šlo by namítnout, ţe poměrně vysokou spokojenost se svou ţivotní úrovní deklarují i voliči ODS či TOP 09. U nich ale platí, ţe
bývají zpravidla dobře situovaní a nespojují svou ţivotní úroveň s politikou Babišovy vlády, které aţ tak moc nedůvěřují. Ale nic
není černobílé: podle dat CVVM například třetina voličů Pirátů kabinetu důvěřuje.
Ţe se do ekonomické situace v exportně orientovaném Česku promítá i výkon zahraničních ekonomik – tedy ţe to není aţ tak
zásluha české vlády –, voliči ANO jako argument neberou. Bylo by tomu ale stejně, i kdyby u moci byly jiné strany. Podle Buchtíka
to zapadá do skládačky, jak jedinec vidí konkrétního politika nebo stranu a utvrzuje tak svůj postoj.

Přečtěte si také
Jedna redakce = jeden novinář, deset otázek, ne víc. Nejvyšší žalobce si v nejcitlivější kauze

pohlídal, co chce říct

Navíc z výzkumů vyplývá, ţe poměrně značná část voličů Babiše neadoruje, ale nemá na výběr, protoţe se jim jinak nabízí jen
neznámé, nečitelné nebo z minulosti zdiskreditované politické strany.
„Za zásadní pokládám, ţe podle výzkumu CVVM 30 procent voličů ANO říká, ţe nemá ţádnou stranu, která by jim vyhovovala,
a Babiše volí jako nejmenší zlo. Po těch kauzách tento poměr můţe narůst, ale dokud nemají alternativu, zůstávají u něj. Takţe
kauzy mají menší dopady, neţ bychom čekali,“ doplňuje sociolog Daniel Prokop.
Návaznost spokojenosti voličů na ekonomiku není jen český případ. Právě na slábnoucí ekonomice prohrál v roce 1992 americké
prezidentské volby George H. W. Bush, ještě o pár měsíců dříve uznávaný jako vítěz války v Perském zálivu. Jenţe přišla recese
a volby vyhrál demokrat Bill Clinton.

Přečtěte si také
Stíhání, imunita, abolice i politické dopady. Otázky a odpovědi k Babišovi a Čapímu hnízdu

Co naopak v nedávné době ovlivnilo volební preference, jsou výrazné momenty s celospolečenským dosahem – například úkladná
vraţda slovenského novináře Jána Kuciaka a následné nepokoje, po kterých poklesla popularita Směru premiéra Roberta Fica.
Jenţe i tak se strana propadla o pouhých pět procentních bodů. „Něco, co si v Česku vykládáme jako zcela základní přerod nejen
podoby, ale i kvality slovenské politiky, na vládnoucí stranu dopad mělo, ale nebylo ta ztráta poloviny voličů,“ podotýká Buchtík.
Podobně spadly preference ODS za premiéra Petra Nečase po zásahu policie na Úřadu vlády v roce 2013.

Stamiliony z EU voliče tolik nepálí
Kde se tedy vzali voliči ANO? Popsané to je uţ poměrně důkladně, tak jen stručně: podle Červenky jejich první vlnu tvořili
nespokojení voliči ODS a TOP 09, z nichţ velká část u ANO zakotvila. Později se přidalo mnoho bývalých voličů sociální
demokracie.
„U Nečasovy vlády panovalo velké rozezlení z toho, co předváděla v ekonomické i politické rovině, změny na Drábkově
ministerstvu práce a sociálních věcí, zdravotnické poplatky, církevní restituce jako poslední kapka, k tomu se přidala ekonomická
krize. Později se premiér Bohuslav Sobotka s Milanem Chovancem pokusili Babiše eliminovat, rozhoupali vládu a předhodili voliče,
spokojené s vládním výkonem v letech 2013 aţ 2017, k hnutí ANO,“ soudí Červenka.

Přečtěte si také
Máme finální audit o Babišově střetu zájmů. Česko má udělat velkou kontrolu dotací

Vychází i z toho, jak lidé v dlouhodobém pohledu vnímají ekonomickou situaci i svou ţivotní úroveň. „Trendy v ekonomice jsou
pozitivní. Kdyţ se podíváte na září a říjen, jsou to dlouhodobě nejlepší výsledky,“ říká nad výsledky výzkumů.
Je to, jak mají lidé hluboko do kapsy, natolik silný hybatel, ţe přebije i Babišovy aféry? Nebo jsou tyto kauzy nesouměřitelné
například s problémy za Nečasovy vlády, kterou tvořily ODS, TOP 09 a Věci veřejné?
„Situace je hodně polarizovaná a aféry přestávají fungovat tak, jak fungovaly dříve. Jsou vnímané jako účelová záleţitost bez ohledu
na to, zda mají, či nemají reálný základ. Některé ho mají, některé ne, ale nesejde na tom. Cokoliv špatného o Babišovi berou jeho
kritici jako pravdu, naopak ti, co jsou s vládou spokojení, tomu rozumí jako snaze ho ‚sejmout‘. Jako něco, o co jde konkurentům
stojícím za zavedenými politickými stranami,“ říká analytik CVVM.
A potvrzuje i úvahu, ţe dohadování o navracení stamilionů Evropské unii na dotacích je něco, co volič ve své kapse zkrátka nepocítí
tak bezprostředně jako nutnost platit u lékaře.

Kauzy hnutí ANO neškodí
Minulé kauzy, v jejichţ centru bylo ANO, respektive premiér Babiš, jsou dobrým příkladem toho, jak ani zdánlivě velké případy
preference hnutí neohrozily.
V červnu 2017, před kauzou s nahrávkou „naši klekli na FAU“ (šlo o neoprávněnou likvidaci firmy Finanční správou podléhající
ministerstvu financí), mělo hnutí ANO preference podle průzkumu CVVM 23 %.
Do říjnových voleb ale hnutí posílilo na bezmála třicet procent bez ohledu na to, ţe podle nahrávky, zveřejněné twitterovým účtem
Skupina Šuman, Babiš s podřízenými vyvíjel tlak na firmu, která vlastnila zásobníky na pohonné hmoty v areálu dceřiné společnosti
koncernu Agrofert.

Přečtěte si také

Audit je definitivní, potvrdil Babiš

Preferencemi neotřásla ani zmíněná kauza Babiše mladšího, který byl podle svých slov unesen na Krym. Naopak, důvěra poté
vzrostla v průzkumech CVVM o čtyři procentní body.
Na začátku roku 2018 zveřejnil Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) zprávu, v níţ úřady Evropské unie poprvé
konstatovaly, ţe Farma Čapí hnízdo neměla nárok na 50milionovou dotaci. Před zveřejněním zprávy mělo ANO 35,5 %, posléze
preference klesly o pět procentních bodů, ukazují čísla CVVM.
Je tak zřejmé, ţe podpora nad hranicí 30 % je pro hnutí obtíţně udrţitelná, ale i bez ní zůstává ANO suverénem politické scény. Od
začátku letošního roku se jeho preference podle společnosti Median drţí právě kolem třiceti procent a meziměsíční výkyvy jsou
v rámci statistické chyby.



Duše voličů ANO očima sociologů

PDF file: Duše voličů ANO očima sociologů.pdf