Přepis textového obsahu PDF dokumentu Boží plán.pdf:
Boží plán spasení a soudu
Štefan Kotlár
Přehled biblických událostí
„Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil kdysi Bůh k otcům
skrze proroky, ale v těchto posledních dnech mluvil k nám
skrze svého Syna, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze
něhož stvořil celý svět. On je jasem jeho slávy a vyjádřením
jeho podstaty; svým mocným slovem nese vše, co je. On se
postaral o očištění hříchů a poté usedl po pravici
Velebnosti na výsostech.
V něm nás již před stvořením světa vyvolil, abychom byli
svatí a bez poskvrny před jeho tváří. Ve své lásce nás
předem určil, abychom rozhodnutím jeho dobroty byli
skrze Ježíše Krista přijati za syny a chválili slávu jeho
milosti, kterou nám udělil ve svém Nejmilejším. V něm
jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám
odpuštěny pro přebohatou milost, kterou nás zahrnul ve
vší moudrosti a prozíravosti, když nám dal poznat
tajemství svého záměru, svého milostivého rozhodnutí,
jímž si předsevzal, že podle svého plánu, až se naplní čas,
přivede všechno na nebi i na zemi k jednotě v Kristu.
Toto spasení hledali a po něm se ptali proroci, kteří
prorokovali o milosti, která je vám připravena; zkoumali,
na který čas a na jaké okolnosti ukazuje duch Kristův v
nich přítomný, když předem svědčí o utrpeních, jež má
Kristus vytrpět, i o veliké slávě, která potom přijde. Co bylo
od počátku, co jsme slyšeli, co jsme na vlastní oči viděli, na
co jsme hleděli a čeho se naše ruce dotýkaly, to
zvěstujeme: Slovo života. (Ježíše Krista)
Ten život byl zjeven, my jsme jej viděli, svědčíme o něm a
zvěstujeme vám život věčný, který byl u Otce a nám byl
zjeven.
Co jsme viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste se spolu s
námi podíleli na společenství, které máme s Otcem a s jeho
Synem Ježíšem Kristem. Neboť v Kristu Bůh usmířil svět
se sebou. Nepočítá lidem jejich provinění a nám uložil
zvěstovat toto smíření. Jsme tedy posly Kristovými, Bůh
vám domlouvá našimi ústy; na místě Kristově vás prosíme:
dejte se smířit s Bohem!“
(Bible: Židům 1:1-3 Efezským 1:4-10, 1. Petr 1:10.11,
1 Janův 1:1-3, 2 Korintským 5 :19. 20)
Evangelium
„A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého
Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista.“
(Bible: Evangelium Jana 17, 3)
Vážení čtenáři, evangelium (dobrá zpráva), se zvěstuje více
než dva tisíce let. Za posledních desetiletí se šíření evangelia
velice rozmohlo a to skrze různá média. A navíc; Jak křesťané
tak i vy coby nevěřící máme možnost plně porozumět
pravému významu evangelia.
Zřejmě každý slyšel zprávu o Ježíši, který se narodil z Marie, žil
dokonalím životem, zemřel za hříchy světa a pak vstal z
mrtvých a byl vzat do nebe. „A každý, kdo této zprávě uvěří,
bude spasen“. To je velice důležitá zpráva. Jsem si zcela jistý
vážení čtenáři, že i vy jste měli příležitost vyslechnout si tuto
nabídku spasení. Cílem této brožůrky je vysvětlit vám
základní principy evangelia a jeho právy význam, a to v naději,
že svá přesvědčení přehodnotíte pro vaše spasení.
Evangelium je o Božím záměru s tím to světem, o postoji
člověka vůči Bohu, o záchraně člověka a obnovení všeho,
podle Božího záměru. Zároveň evangelium staví každého
člověka před jeho vlastním rozhodnutím. Život věčný nebo
věčná smrt. Smyslem evangelia je věčný život.
Evangelium vede k samotnému Bohu a to skrze poznání Ježíše
Krista. Bůh naplánoval spasení tohoto světa i jeho soudu. Ten
zjevil a stále zjevuje prostřednictvím Izraelského národa, aby
bylo zřejmé celému světu, že On je a zároveň se nechává
skrze svůj plán poznávat, aby naše víra nebyla marná.
Evangeliem se tedy zvěstuje to, co bylo staletí zaslíbeno a
v daném čase se naplnilo. To je ta dobrá zpráva. Izraelský
národ zapisoval v průběhu staletí Boží zaslíbení a to na
základě svých zkušeností. Psaným zkušenostem říkáme slovo
Boží nebo bible. Rozhodně se nemylte, když říkáte, že Bůh
není. Bůh nenechal tento svět na pochybách v tom smyslu, že
by se o něm nemělo vědět. Kdyby totiž nechal zjevit svůj
záměr jenom na psaném slovu, stěží by Ho někdo poznal.
Proto dal izraelskému národu ceremoniální obřady a s tím
související zákony a ustanovení. Samotné obřady mají
historické pozadí, avšak byly Bohem navrženy tak, aby jejich
průběh nesl prorockou vizi. Izraelský národ musel tyto obřady
striktně dodržovat, aby se v daném čase poznal jejich
duchovní význam.
„Jistě jste už slyšeli o milosti, kterou mi Bůh podle svého
plánu svěřil pro vás, když mi skrze zjevení dal poznat
tajemství, o němž jsem se už krátce zmínil dříve. Během
čtení budete sami moci poznat, jak rozumím Kristovu
tajemství, které Bůh v předchozích dobách lidem neodhalil,
ale nyní je skrze Ducha zjevil svým svatým apoštolům a
prorokům: že totiž pohané jsou skrze evangelium
spoludědicové, součásti téhož těla a spoluúčastníci jeho
zaslíbení v Kristu Ježíši.“ ( Bible: Efezským 3:2-6)
Bůh skrze tyto obřady a služby zviditelnil svůj plán spasení a
soudu. Navíc byly doprovázený prorockými projevy. Dokud
však nebylo Boží zaslíbení naplněno, nemohl být poznán jeho
duchovní význam. Boží zaslíbení se netýkalo jenom
izraelského národa, ale jak jste již četli, tak celého světa. Poté
co se naplnilo Boží zaslíbení, byl lidem zjeven význam těchto
obřadů. To proto, aby nikdo nemohl tvrdit, že Ježíš Kristus je
pouze historická postava, a ne ten, jenž byl staletí zaslíbený
jako Spasitel světa. Víte přece, co se říká: Spasitelem světa
může být každý. Avšak daná zaslíbení se vztahují jen na
jednoho. A chcete- li, tak ona zaslíbení, jež byla staletí
předkládána, jsou historickým podkladem, že pouze Ježíš
Kristus je Spasitelem světa. To je pravý význam evangelia.
Dobrá zpráva o tom, že ona, zaslíbení, jež byla staletí
předkládána, se v určený čas, naplnila. Každý kdo v toto
evangelium uvěří a žije podle něj, spasen bude. Od pátého
století bylo striktně zakazováno šíření pravého významu
evangelia a to Římsko katolickou církví. Od roku 1844 se šíření
evangelia opět začalo šířit do celého světa. Chci vás, vážení
čtenáři seznámit s obřadním svátkem, který se jmenuje „Den
smíření“. Ten to obřadní svátek nemá historické pozadí a jeho
obřadní průběh byl navržen rovněž Bohem.
Izraelité dodnes slaví tento svátek stejně, jako i ty, které
zaslibovaly Ježíšův první příchod. Než vás seznámím s tímto
svátkem, je nutné, abych napřed napsal několik témat, abyste
snaze mohli pochopit význam evangelia.
Otroci hříchu
„Hrozně mě urážíte, praví Hospodin. "Jak tě urážíme?" ptáte
se. Říkáte: "Sloužit Bohu je k ničemu! Co z toho máme, plnit
jeho úkoly a chodit před Hospodinem zástupů jako
truchlící? Proto říkáme: Blaze nadutcům! Nejlépe se vede
zločincům - pokoušejí Boha, ale trestu uniknou."
( Bible: Malachiáš 3:13-15 )
Tím to tématem rozhodně nechci nikoho posuzovat. Vážení
čtenáři, to je to, co nám Bůh každý den sděluje, že součásti
evangelia je; uvědomit si svůj hříšný stav. Chce, abychom
pochopili a zároveň si uvědomili, že vše, co Bůh stvořil, bylo
dokonalé a neslo Jeho věčné vlastnosti. Včetně člověka.
My jsme se však této věčnosti zřekli, když jsme se rozhodli žít
podle našich představ a svědomí.
Bez ohledu na to, čemu věříme, Bůh ponechává, aby každé
naše rozhodnutí bylo prověřeno důsledky. To proto, abychom
si uvědomili, že jsme nedokonalí, tedy hříšní. Je velice
smutné, že člověk si tento stav vykládá jako přirozený.
Podřizujeme se určitým systémům, a to nás vede zcela
zapomenout, kým jsme a kam patříme. Stali jsme se otroky
vlastních představ, že bude líp, a proto degradujeme své
vlastnosti k dosažení svých cílů. Abyste to pochopili, je pro vás
důležité vědět, že Bůh se neztotožní s ničím, co není dílem
jeho dokonalosti. Naopak usiluje a bude usilovat o nápravu
všeho, čeho jsme se zřekli. A ne jenom my. Avšak pro nás
usiluje o záchranu člověka, nikoli o jeho zatracení. Proto se
nám nechává poznávat, abychom nebyli k tomuto tématu
lhostejní. Usiluje, abychom se vrátily zpět k ryzím lidským
vlastnostem, jenž zobrazovaly Jeho samého. Rozhodně až
budeme všichni stát před ním, nikdo neřekne; „Dnes to
slyším poprvé.“
Celá bible různými způsoby zjevuje Jeho dokonalé vlastnosti,
které z cela převyšují ty naše, a přesto se k nám sklonil skrze
svého Syna, aby to,co bylo léta zaznamováno do knih, mohli
současníci té doby spatřit na vlastní oči. Bůh předložil prvním
lidem možnost záchrany. A nejenom prvním lidem, ale celému
světu Bůh předkládá svůj plán spasení i soudu.
Svatostánek – chrám Boha živého
Hospodin promluvil k Mojžíšovi: "Řekni synům Izraele, Ať
mi udělají svatyni, abych přebýval uprostřed nich.
Příbytek a veškeré jeho vybavení uděláte přesně podle
vzoru, jenž ti byl ukázán na hoře.
(Bible: Exodus 25:1.2.8.9a.40b )
Důležitým aspektem evangelia je ukázat lidem samo nebe.
Tím myslím to, co se v nebi odehrává pro záchranu člověka.
Bůh odhaluje celému světu svůj plán spasení, který předkládá
ze svého trůnu v nebesích. Skrze tento svatostánek a služby
konané v něm, má být zjeveno, že to, co izraelský národ celá
staletí vykonává, je symbolem nebo předobrazem toho, co se
ve skutečnosti děje v nebi. Bůh neopustil člověka od počátku
stvoření. Od chvíle, kdy se člověk rozhodl žít nedokonalím
způsobem života, tak Bůh usiluje o jeho záchranu. A co víc,
svůj plán navrhnul tak, aby se i člověk mohl podílet na spáse
celého světa. První svatostánek byl postaven na Sinajské
poušti v letech 1512 př.n.l. Mojžíš dostal veškeré instrukce
jak má svatostánek vypadat včetně jeho vybavení. Izraelité
nesměli na rozdíl od jiných národu stavět svatostánek nebo
chrám dle svých představ. Ten to národ si měl uvědomit a
doslova vrýt do svých srdcí, že Bůh, který si je zvolil, není jako
jiné božstvo, které si mohli národy zobrazit dle svých představ
a stavět jim chrámy podle svých úvah. Obraz, který Mojžíš
viděl na Sinajské hoře, zjevil praví Bůh, a ne nějaké smýšlené
božstvo. Svatostánek nebyl určený k uspokojení Boha, ale
skrze určené služby měla být zjevená přímluvná služba Ježíše
Krista, a skrze zákony a ustanovení Jeho svátost.
Pozemská svatyně byla obrazem nebeské svatyně a
vyjadřovala přítomnost všemohoucího Boha. Proto Izraelité
nesměli obětovat zvířata, kde se jim zlíbí, ale museli je přivést
do nádvoří svatostánku. Všechny bohoslužby i svátky, které
byly nařízené Bohem, se prováděly právě tam. Jakékoliv
obětování, mimo svatyni, bylo považováno za modloslužbu. I
druh zvířat nesměl být obětován dle libostí izraelského
národa, ale to, co určil Bůh, směli obětovat i jíst.
„Vyhledávejte místo, které si Hospodin, váš Bůh, uprostřed
vašich kmenů vyvolí za příbytek a kde umístí své jméno.
Tam choďte a tam přinášejte své zápalné a pokojné oběti,
své desátky, obětní příspěvky z práce svých rukou, své
slíbené i dobrovolné oběti a prvorozené ze svého skotu i
bravu. Tam se svými rodinami jezte před Hospodinem, svým
Bohem, a radujte se z veškerého díla svých rukou, v němž ti
Hospodin, tvůj Bůh, požehnal.
Měj se na pozoru, abys neobětoval své zápalné oběti na
kterémkoli místě, které by sis sám vyhlédl.
Pouze na místě, které si Hospodin vyvolí v jednom z vašich
kmenů, tam smíš obětovat své zápalné oběti a budeš dělat
vše, co jsem ti přikázal.“ ( Bible: Deut. 12:5-7,13.14)
Služby a svátky, které se konali ve svatostánku měly vizi na
budoucí události, které měly a také mají přijít.
Svatostánek později chrám je ústředním historickým bytím
Izraelského národa. Okolní národy se tak mohli seznámit s
náboženstvím toho to národa a co víc, mohli porozumět
Božímu záměru s tím to světem. Svatostánek se dělil na tři
části, jenž mají význam v dějinách toho to světa, aniž by jste
si to chtěli připustit. Nádvoří a svatyně. Ta se dělila na dvě
části. Svatyně a nejsvětější svatyně. Ta byla oddělena oponou.
Oběť za hřích
„Toto pak budeš přinášet na oltáři: každodenně dva
jednoroční beránky. Jednoho beránka přineseš ráno a
druhého beránka přineseš navečer. Budete mít beránka bez
vady, ročního samce. Vezmete jej z ovcí nebo z koz. Tuto
každodenní zápalnou oběť budete přinášet u vchodu do
Boží plán spasení a soudu
PDF file: Boží plán.pdf
Boží plán spasení a soudu